Bylo zdravotnictví za socialismu bezplatné? Lidé dopláceli na postupný kolaps systému, tvrdí historik

3. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zdravotnictví

Opravdu jsme tady měli jistotu v podobě bezplatného zdravotnictví? Tato teze se totiž v souvislosti s historií totalitního Československa objevuje ve veřejném prostoru často. Bylo  opravdu zdravotnictví bezplatné, všem lidem rovnocenně dostupné?

Účinkuje: historik Michal Stehlík
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 18. 9. 2017

Rudé právo z dubna 1978 odpovědělo kritickému čtenáři v rubrice Kde je pravda? na jeho stížnost ohledně úplatků ve zdravotnictví.

„Zkusme do toho kyselého jablka kousnout, a jak píše čtenář, Československé zdravotnictví je na vysoké úrovni. Československo bylo první zemí na světě, kde státní pokladna začala hradit všechny náklady na zdravotní péči.

A text pokračuje dál: „Jediným kritériem jsou potřeby nemocného a dostupné poznatky medicíny. Kdybychom připouštěli úplatkářství ve zdravotnictví, porušovali bychom to nejzákladnější v socialistickém systému v péči o zdraví – bezplatnost.“ 

Zákon proti tuberkulóze

Přesto je právě příběhů o nezbytnosti úplatků v tehdejším zdravotnictví nepřeberná řada. Princip bezplatné zdravotní péče pro všechny občany je princip, který je třeba podporovat. I v současném světě je to téma bytostně politické. Československo se na tuto cestu vydalo v roce 1945.

Čtěte také

Host pořadu Jak to bylo doopravdy historik Michal Stehlík k tomu říká: „Ideje bezplatného zdravotnictví vznikají bezprostředně po válce. Protože tady byly zkušenosti z hlediska zdraví lidu. Vznikají zákony proti tuberkulóze nebo pohlavním chorobám. Zdraví bylo vnímáno velmi citlivě. Stát se měl postarat o dostupnost a bezplatnost zdravotnictví. Jiná věc je, jakou to mělo konkrétní podobu. Ještě v 70. letech šly do zdravotnictví velké investice, ale jen o deset let později už přišla velká krize. Celý systém už nebylo možno ufinancovat.“

Pětiletky i pro zdraví?

Klíčovým pro celé fungování tehdejšího státu, bylo plánování a centralizace. Tatáž pravidla byla zaváděna také ve zdravotnictví, ale problémy vyplývající z tohoto systému řízení a organizace, se staly všudypřítomné. Přesto se právě zdravotnictví a lékaři stávali častým terčem uměleckých děl, ale také propagandy.

Zdravotnictví

Tak si zřejmě většina lidí myslela, že opravdu funguje zdravotnictví zdarma. „Jako bezplatné bylo zdravotnictví deklarováno, jako bezplatné bylo vnímáno, ale svým nemocenským pojištěním si ho stejně platili. Spíš dopláceli, a to v tom druhém významu slova, na postupný kolaps systému,“ vysvětluje historik Stehlík.

Zdravotnictví pomalu kolabovalo

Mýty si ale žijí vlastním životem; někdy jsou nevyvratitelné, leckdy jsou záměrně neustále navraceny do veřejného života. Tak je tomu i v případě tzv. jistoty bezplatného zdravotnictví.

V Haló novinách se tak objevil názor Jany Bystřické, bývalé členky ÚV KSČ, která napsala: „Před rokem 1990 patřilo naše zdravotnictví svým systémem k nejlepším na světě,“ jak uvedl publicista Adam Drda v textu o zdravotnictví v publikaci Mýty o socialistických časech.

A své hodnocení socialistického systému přidává i Michal Stehlík: „Rozhodně nefungoval systém. Princip byl bezesporu správný a myslím, že je důležitý i do budoucna. Ale jako takový průběžně kolaboval. Nakonec ani péči, kterou sám garantoval, vůbec neposkytoval.“

Celý pořad Ivany Chmel Denčovové si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Související