Bylo zdravotnictví za socialismu bezplatné? Lidé dopláceli na postupný kolaps systému, tvrdí historik
Opravdu jsme tady měli jistotu v podobě bezplatného zdravotnictví? Tato teze se totiž v souvislosti s historií totalitního Československa objevuje ve veřejném prostoru často. Bylo opravdu zdravotnictví bezplatné, všem lidem rovnocenně dostupné?
Rudé právo z dubna 1978 odpovědělo kritickému čtenáři v rubrice Kde je pravda? na jeho stížnost ohledně úplatků ve zdravotnictví.
„Zkusme do toho kyselého jablka kousnout, a jak píše čtenář, Československé zdravotnictví je na vysoké úrovni. Československo bylo první zemí na světě, kde státní pokladna začala hradit všechny náklady na zdravotní péči.“
A text pokračuje dál: „Jediným kritériem jsou potřeby nemocného a dostupné poznatky medicíny. Kdybychom připouštěli úplatkářství ve zdravotnictví, porušovali bychom to nejzákladnější v socialistickém systému v péči o zdraví – bezplatnost.“
Zákon proti tuberkulóze
Přesto je právě příběhů o nezbytnosti úplatků v tehdejším zdravotnictví nepřeberná řada. Princip bezplatné zdravotní péče pro všechny občany je princip, který je třeba podporovat. I v současném světě je to téma bytostně politické. Československo se na tuto cestu vydalo v roce 1945.
Čtěte také
Host pořadu Jak to bylo doopravdy historik Michal Stehlík k tomu říká: „Ideje bezplatného zdravotnictví vznikají bezprostředně po válce. Protože tady byly zkušenosti z hlediska zdraví lidu. Vznikají zákony proti tuberkulóze nebo pohlavním chorobám. Zdraví bylo vnímáno velmi citlivě. Stát se měl postarat o dostupnost a bezplatnost zdravotnictví. Jiná věc je, jakou to mělo konkrétní podobu. Ještě v 70. letech šly do zdravotnictví velké investice, ale jen o deset let později už přišla velká krize. Celý systém už nebylo možno ufinancovat.“
Pětiletky i pro zdraví?
Klíčovým pro celé fungování tehdejšího státu, bylo plánování a centralizace. Tatáž pravidla byla zaváděna také ve zdravotnictví, ale problémy vyplývající z tohoto systému řízení a organizace, se staly všudypřítomné. Přesto se právě zdravotnictví a lékaři stávali častým terčem uměleckých děl, ale také propagandy.
Tak si zřejmě většina lidí myslela, že opravdu funguje zdravotnictví zdarma. „Jako bezplatné bylo zdravotnictví deklarováno, jako bezplatné bylo vnímáno, ale svým nemocenským pojištěním si ho stejně platili. Spíš dopláceli, a to v tom druhém významu slova, na postupný kolaps systému,“ vysvětluje historik Stehlík.
Zdravotnictví pomalu kolabovalo
Mýty si ale žijí vlastním životem; někdy jsou nevyvratitelné, leckdy jsou záměrně neustále navraceny do veřejného života. Tak je tomu i v případě tzv. jistoty bezplatného zdravotnictví.
V Haló novinách se tak objevil názor Jany Bystřické, bývalé členky ÚV KSČ, která napsala: „Před rokem 1990 patřilo naše zdravotnictví svým systémem k nejlepším na světě,“ jak uvedl publicista Adam Drda v textu o zdravotnictví v publikaci Mýty o socialistických časech.
A své hodnocení socialistického systému přidává i Michal Stehlík: „Rozhodně nefungoval systém. Princip byl bezesporu správný a myslím, že je důležitý i do budoucna. Ale jako takový průběžně kolaboval. Nakonec ani péči, kterou sám garantoval, vůbec neposkytoval.“
Celý pořad Ivany Chmel Denčovové si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Paranoia poválečného československého režimu aneb Nacisté, kteří pracovali pro státní bezpečnost
Obávaná Státní bezpečnost (StB) byla zpravodajská služba. Její aktivity jsou dodnes předmětem diskusí i bádání.
-
Zařadila Jaltská konference Československo do sféry sovětského vlivu? Je to mýtus, odpovídá historik
Na jaře roku 1945 se na Krymu ve městě Jalta sešli tři vrcholní státníci a představitelé protihitlerovské koalice. Setkání Spojenců navazovalo na setkání v Teheránu.
-
Přinesl konec války kýženou svobodu? Jedna totalita skončila, druhá se drala k moci, říká historik
Naděje, radost, úleva z nově nabyté svobody. Právě takové byly dny po skončení 2. světové války. Lidé se radovali, ale právě poválečná svoboda je jeden z mýtů historie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.