Samoživitelce na úřadě řekli, ať si najde sponzora, popisuje autorka cyklu Život během pandemie Rychlíková
Pandemie zasahuje nejen do práce zdravotníků a chodu nemocnic, ale také do života tisíců lidí, kteří přišli o příjmy a často nemají ani na nájem. Příběhy lidí, kterým změnila život, zachytila novinářka a dokumentaristka Apolena Rychlíková v cyklu Život během pandemie, který na Plusu uslyšíte od pondělí 22. února. „Překvapilo mě, do jaké míry se potvrdily debaty o skryté chudobě,“ popisuje Rychlíková s tím, že koronavirus dále prohloubil existující problémy.
Rychlíková pořídila desítky rozhovorů s lidmi z celé republiky. Koronavirus podle ní debagatelizovali a řada z nich naopak měla velké obavy z budoucnosti a aby nespadli do dluhové spirál.
Čtěte také
Zároveň jen velmi málo lidí čerpá sociální pomoc od státu, kterou je extrémně náročné získat, přibližuje dokumentaristka: „Příkladem je maminka samoživitelka z Ústí nad Labem, které úřad práce řekl, ať si najde sponzora. Byla závislá na potravinové bance, protože jí nezbývaly peníze ani na jídlo.“
Mnozí proto o pomoc vůbec nežádají, i proto, že si uvědomují, že jiní lidé na tom jsou ještě hůře a solidarizují s nimi: „Typicky horníci z Karviné říkali, že z 60 procent hornického platu se dá vyžít, ale servírky, které nebyly ani zaměstnané, přišly o všechno.“
Řada lidí si i v krizi dokázala najít novou práci, ta ale často bývá méně kvalifikovaná, hůře placená a ne tak stabilní. „Když děláte v gastru, tak váš život závisí na dýškách. A když jdete pracovat do skladu, tak máte minimální mzdu a nikdo vám nic navíc nedá. Propady příjmů byly v řádu desítek tisíc korun, ale účty zůstávaly stejné,“ upozorňuje.
Kdo si může dovolit chybu
Rychlíková poukazuje i na významný genderový rozměr pandemie: „Ženy obecně vydělávají méně a vykonávají společensky podhodnocené práce – zdravotní sestry, učitelky, nižší úřednice nebo pracovnice v sociálních službách.“
Čtěte také
Také pokud jde o duševní zdraví, pandemie mnohem víc dopadá na ženy, protože právě ony se většinou musejí starat o děti, které zůstávají doma na distanční výuce, vaří, nakupují a ještě u toho mají třeba home office.
„Vyšší střední platová třída, vlastně muži, byla zasažena skoro nejméně, a to ve všech oblastech,“ doplňuje Rychlíková s tím, že existuje přímá souvislost mezi výší příjmu a psychickou pohodou.
Lidé z nižších tříd trpí většími obavami a mnohem více inklinují ke středně těžké depresi. Zároveň si jsou dobře vědomi toho, že pokud v životě udělají chybu, způsobí jim mnohem větší škody, než když se jí dopustí někdo ze saturovaného prostředí. A pociťují to jako nespravedlnost.
„Tohle je v těch lidech po právu zakořeněné. Stačí jim jedno malé zaškobrtnutí nebo jedna velká pandemie a dostanou se do situace, kdy řeší, zda nedají děti do Klokánku a sami nepůjdou na ulici. Tato Sofiina volba by v normální společnosti neměla vůbec existovat,“ uzavírá.
Poslechněte si více o projektu Život během pandemie v záznamu Interview Plus.
Na Plusu ho budeme vysílat od pondělí 22. února do soboty každý den po 11. hodině.
Související
-
Covidová doba je zákeřná, protože si jako herec uvědomím, jak žijí normální lidé, říká Jan Vondráček
Divadla jsou kvůli pandemii zavřená, takže ani Jan Vondráček nemůže hrát. „Je to strašně zvláštní pocit a těžko se s tím člověk vyrovnává,“ říká v pořadu Hovory.
-
Stáří se bojíme a smrt odsouváme. S reportérkou o tom, jak covidovou izolaci tráví senioři
Podcast Vinohradská 12 s Evou Šelepovou o dobrovolnictví v časech pandemie.
-
Sociolog Martin Buchtík: Vize pro občany. Proč je krize spíš než příležitost snaha hodně neztratit?
Pokud nebudeme hledat dokonalost, budeme se snažit porozumět jiným generacím a nenecháme svému osudu skupiny lidí, kteří naši podporu potřebují, budeme na tom dobře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.