Samoživitelce na úřadě řekli, ať si najde sponzora, popisuje autorka cyklu Život během pandemie Rychlíková

19. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Apolena Rychlíková
0:00
/
0:00

Pandemie zasahuje nejen do práce zdravotníků a chodu nemocnic, ale také do života tisíců lidí, kteří přišli o příjmy a často nemají ani na nájem. Příběhy lidí, kterým změnila život, zachytila novinářka a dokumentaristka Apolena Rychlíková v cyklu Život během pandemie, který na Plusu uslyšíte od pondělí 22. února. „Překvapilo mě, do jaké míry se potvrdily debaty o skryté chudobě,“ popisuje Rychlíková s tím, že koronavirus dále prohloubil existující problémy.

Rychlíková pořídila desítky rozhovorů s lidmi z celé republiky. Koronavirus podle ní debagatelizovali a  řada z nich naopak měla velké obavy z budoucnosti a aby nespadli do dluhové spirál.

Čtěte také

Zároveň jen velmi málo lidí čerpá sociální pomoc od státu, kterou je extrémně náročné získat, přibližuje dokumentaristka: „Příkladem je maminka samoživitelka z Ústí nad Labem, které úřad práce řekl, ať si najde sponzora. Byla závislá na potravinové bance, protože jí nezbývaly peníze ani na jídlo.“

Mnozí proto o pomoc vůbec nežádají, i proto, že si uvědomují, že jiní lidé na tom jsou ještě hůře a solidarizují s nimi: „Typicky horníci z Karviné říkali, že z 60 procent hornického platu se dá vyžít, ale servírky, které nebyly ani zaměstnané, přišly o všechno.“

Řada lidí si i v krizi dokázala najít novou práci, ta ale často bývá méně kvalifikovaná, hůře placená a ne tak stabilní. „Když děláte v gastru, tak váš život závisí na dýškách. A když jdete pracovat do skladu, tak máte minimální mzdu a nikdo vám nic navíc nedá. Propady příjmů byly v řádu desítek tisíc korun, ale účty zůstávaly stejné,“ upozorňuje.

Kdo si může dovolit chybu

Rychlíková poukazuje i na významný genderový rozměr pandemie: „Ženy obecně vydělávají méně a vykonávají společensky podhodnocené práce – zdravotní sestry, učitelky, nižší úřednice nebo pracovnice v sociálních službách.“

Čtěte také

Také pokud jde o duševní zdraví, pandemie mnohem víc dopadá na ženy, protože právě ony se většinou musejí starat o děti, které zůstávají doma na distanční výuce, vaří, nakupují a ještě u toho mají třeba home office.

„Vyšší střední platová třída, vlastně muži, byla zasažena skoro nejméně, a to ve všech oblastech,“ doplňuje Rychlíková s tím, že existuje přímá souvislost mezi výší příjmu a psychickou pohodou.

Lidé z nižších tříd trpí většími obavami a mnohem více inklinují ke středně těžké depresi. Zároveň si jsou dobře vědomi toho, že pokud v životě udělají chybu, způsobí jim mnohem větší škody, než když se jí dopustí někdo ze saturovaného prostředí. A pociťují to jako nespravedlnost.

„Tohle je v těch lidech po právu zakořeněné. Stačí jim jedno malé zaškobrtnutí nebo jedna velká pandemie a dostanou se do situace, kdy řeší, zda nedají děti do Klokánku a sami nepůjdou na ulici. Tato Sofiina volba by v normální společnosti neměla vůbec existovat,“ uzavírá.

Poslechněte si více o projektu Život během pandemie v záznamu Interview Plus.

Na Plusu ho budeme vysílat od pondělí 22. února do soboty každý den po 11. hodině.

Spustit audio

Související