„Je to hrozné, ale vlastně nás živí malá dcera.“ Jak se mění ekonomické strategie domácností

Rodiče půlroční holčičky Lady z Karviné dnes drží nad vodou de facto jen rodičovský příspěvek. Sami si to uvědomují. „Kdybychom Ladu neměli, tak nemáme žádné peníze, to je přece šílené,“ popisuje Klára, mladá matka.

Čtěte také

„Znám jenom kuchaře a číšníky, nemá mi ani kdo půjčit.“ Práce v pandemii? Nejistota i nové strategie

Její partner si při studiu přivydělával ve dvou pracích. Jedna byla při univerzitě, kde pracuje, a druhá v baru. O obě důsledkem opatření přišel. Mladý pár tak doslova hledá strategie, jak bez dostatku peněz přežít. A není to vůbec snadné.

„Jezdíme nakupovat do Polska, kde je všechno levnější, nemůžeme si dovolit pro malou některé věci, které bychom asi jinak chtěli, využíváme slevové akce,“ vyjmenovávají své strategie. Nejvíce vydávají za nájem a jídlo.

Podobně mluví i matka samoživitelka Anna, žijící v pražském paneláku. Do potíží se během pandemie dostala poté, co jí Úřad práce nevyplatil dávky na bydlení. „Kdybych neměla pomoc rodiny, nevím, co by nastalo. Prostě si to neumím ani představit, ale určitě bych byla úplně v háji,“ přiznává Anička, která si dávky na bydlení nakonec vydobyla zpět. Jednání s úřady ji ale stálo hodně úsilí.

Moratoria skončila, jak dál?

„Pokles pracovní aktivity a propady příjmů se mohou projevovat dvěma negativními tendencemi domácností. První jsou vážné ekonomické dopady, které mohou způsobit nárůst zadlužení a exekvovanosti domácností,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.

Čtěte také

Sociolog Martin Buchtík: Vize pro občany. Proč je krize spíš než příležitost snaha hodně neztratit?

Ve výzkumu Život během pandemie koncem srpna přibližně desetina respondentů deklarovala, že jejich domácnost má problémy se splácením hypotéky, nájmu či složenek nebo zvažuje půjčku od banky či nebankovní společnosti.

„Zastoupení takto vážně ohrožených sice od jara kleslo ze zhruba 18 procent, ale od května do začátku září stagnovalo. Může se sem řadit i zhruba 300 tisíc domácností, které využily odkladu úvěrů a hypoték díky jarními moratoriu, ale v listopadu je musí znovu splácet,” upozorňuje Prokop.

Bez kultury a koníčků

Mezi lidmi, kteří dopady pandemie pocítili, byli i senioři. Řada z nich si totiž k nízkým důchodům brala i brigády: o ty ale teď přišli.

Paní Jana a pan Ladislav, pár seniorů z menší vesnice v blízkosti Prahy, používali peníze z brigád na zaplacení kultury nebo koníčků. Ladislav rád fotografuje a Jana ráda chodí do divadla. Kdyby byli odkázaní pouze na důchod, na nic takového by jim prostředky nezůstaly.

„Divadla jsou teď alespoň zavřená a ani na hrady a zámky nemůžeme, tak se výpadek peněz z brigád tolik neprojevil,“ komentují svou situaci. „Na druhou stranu: když nám došlo od vlády oněch diskutovaných pět tisíc korun, nedá se říct, že by nám to vadilo. Naopak – bylo to milé,“ krčí oba rameny ve svém domku.

Víc než pětina lidí plánovala omezit výdaje

„Druhým dopadem pandemie je tendence omezovat spotřebu,“ říká o strategiích domácností sociolog Prokop.

Čtěte také

„V jednu chvíli se všechno sesypalo.“ Až pětina lidí teď trpí zvýšenými pocity úzkosti a depresemi

„To je méně závažné z hlediska samotné domácnosti, ale může se projevit poklesem domácí poptávky a tím zpomalením ekonomiky, které povede k dalším otřesům na trhu práce. Na jaře chtěla spotřebu svých domácností omezovat takřka polovina respondentů, tedy 52 procent. Spolu s oslabováním epidemie a jejích ekonomických dopadů toto číslo pokleslo do konce letních prázdnin na 21 až 22 procent. To koresponduje s daty bank, které po jarním velkém propadu registrovaly mírnější propad spotřeby oproti očekávání ze začátku roku,“ mluví o způsobech ekonomického chování Čechů Michaela Kudrnáčová ze společnosti PAQ Research.

Podle ní se ale situace různě vyvíjí.

„Ke konci ledna plánovalo 23 procent respondentů omezit výdaje na potraviny, spotřební zboží a služby, tedy za restaurace, kulturu a cestování, aby se vyrovnali s důsledky epidemie pro finanční situaci domácnosti. Oproti jaru tak orientace na omezení spotřeby v populaci poklesla přibližně na polovinu,“ upozorňuje výzkumnice.

„Nejméně se tendence ke snížení spotřeby projevovala na přelomu července a srpna. Během podzimu pak mírně narostla k 27 procentům. Tento vzestup může být zčásti dán tím, že během podzimu narostly obavy z epidemie i ze ztráty práce, které s orientací na omezení spotřeby souvisí. Od listopadu se však situace zlepšovala a ve třetí vlně se dosud neprojevují zvýšené tendence k omezování spotřeby,“ uzavírá Kudrnáčová.

Poslechněte si celý díl dokumentární série. 

Příští díl dokumentární série Život během pandemie se zaměří na to, jak se s novou situací vyrovnávají žáci, studenti a učitelé.