Autogenní trénink může zlepšit spánek a ulevit od úzkostí, říká propagátorka metody Víchová

Zakladatel této metody německý psychiatr Johannes Heinrich Schultz sestavil cvičení, které vychází z postupného uvolňování jednotlivých částí těla a které vedou k celkovému navození parasympatického útlumu.

Čtěte také

Probdělá noc zvyšuje emoční stres, tlumí ho naopak hluboký spánek

„V roce 1926 metodu představil na druhém psychoterapeutickém sjezdu v Baden-Badenu,“ říká Víchová. Od té doby se autogenní trénink velmi rychle rozšířil nejen po Německu. „Jen za jeho života byla knížka o autogenním tréninku vydána devatenáctkrát.“

„Výhodou je, že jde o svépomocnou metodu, která ulevuje člověku i v době, kdy není na terapii nebo hospitalizován. Schultz v rozhovoru se Sigmundem Freudem řekl, že si připadá jako zahradník, který vytrhává to nezdravé, aby to zdravé mohlo růst.“

A tak autogenní trénink i působí, tvrdí Víchová. „Nejprve se zaměřujeme na symptomy, jako jsou nespavost, migrény, úzkostnost a tak podobně. Teprve po odstranění těchto obtíží se člověk dostane do svého optima a více se zaměřuje na regeneraci, sebeurčení, sebeovládání a harmonizaci organismu.“

Čtěte také

Stres potřebujeme, abychom mohli být zdraví – i ten „špatný“, říká vědkyně, která ho chce měřit

„V případě úzkosti autogenní trénink ulevuje už od počátku, u deprese je třeba více pracovat s motivací klientů, protože depresivní člověk nemá chuť do ničeho, natož učit se nějakou novou aktivitu,“ připomíná psycholožka. 

Teoreticky může každý začít s autogenním tréninkem sám, ale to psycholožka nedoporučuje. „Je vždy dobré začít pracovat s dobrým vedením a potom metodu převzít do svépomocného a každodenního využití.“ 

„Pokud člověk dodrží postup a instrukce autogenního tréninku, tak mu neublíží. Pokud ale zapojíme vlastní fantazii bez znalosti fungování těla, tak by si mohli klienti ublížit,“ zdůrazňuje.

Prohlubuje sebeovládání a seberegeneraci

Cvičení začíná motivací, kdy se pracuje s tím, k čemu by autogenní trénink mohl člověku sloužit. „Další je porozumění tomu, co vlastně dělám a s čím to souvisí. Pokud si navozujeme pocit tíhy, souvisí to se svalovým uvolnění, pocit tepla souvisí s cévním prokrvením a dobrým fungování krevního oběhu.“

Čtěte také

Neléčené psychické poruchy mohou vést k rozvoji závislostí, vysvětluje psycholožka

Zaměřit se na prohloubení dýchání zase pomáhá zlepšit okysličení krve. „A soustředění na činnost vnitřních orgánů souvisí s uvolněním psychiky, protože aktivujeme dolní nervovou pleteň, plexus solaris. Na závěr se snažíme o mentální uvolnění pomocí navozování pocitu chladného čela a volné hlavy,“ popisuje psycholožka Veronika Víchová a dodává:  

„Autogenní trénink těm, kteří mají motivaci dál prohlubovat sebeovládání a seberegeneraci, nabízí střední a vyšší stupně od ovlivňování bolesti, zvyšování odolnosti, radosti až po vizualizace, imaginace a meditace vyšších stupňů.“ 

Jak konkrétně postupovat při nácviku autogenního tréninku? Poslechněte si celé Studio Leonardo.