Autogenní trénink může zlepšit spánek a ulevit od úzkostí, říká propagátorka metody Víchová

21. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy spánek - nespavost

Lépe spát a méně se stresovat nám může pomoct sto let stará technika zvaná autogenní trénink. „Autogenní trénink pomáhá přepínat ze stresového módu do módu parasympatického, vegetativního, čímž napomáhá k celkovému zklidnění a uvolnění organismu,“ vysvětluje propagátorka metody Veronika Víchová. Zastánci metody tvrdí, že pravidelným cvičením lze ovlivnit činnost například procesů v těle, které jinak ovlivnit nemůžeme, jako je dýchání, činnost srdce nebo vnitřních orgánů.

Zakladatel této metody německý psychiatr Johannes Heinrich Schultz sestavil cvičení, které vychází z postupného uvolňování jednotlivých částí těla a které vedou k celkovému navození parasympatického útlumu.

Čtěte také

„V roce 1926 metodu představil na druhém psychoterapeutickém sjezdu v Baden-Badenu,“ říká Víchová. Od té doby se autogenní trénink velmi rychle rozšířil nejen po Německu. „Jen za jeho života byla knížka o autogenním tréninku vydána devatenáctkrát.“

„Výhodou je, že jde o svépomocnou metodu, která ulevuje člověku i v době, kdy není na terapii nebo hospitalizován. Schultz v rozhovoru se Sigmundem Freudem řekl, že si připadá jako zahradník, který vytrhává to nezdravé, aby to zdravé mohlo růst.“

A tak autogenní trénink i působí, tvrdí Víchová. „Nejprve se zaměřujeme na symptomy, jako jsou nespavost, migrény, úzkostnost a tak podobně. Teprve po odstranění těchto obtíží se člověk dostane do svého optima a více se zaměřuje na regeneraci, sebeurčení, sebeovládání a harmonizaci organismu.“

Čtěte také

„V případě úzkosti autogenní trénink ulevuje už od počátku, u deprese je třeba více pracovat s motivací klientů, protože depresivní člověk nemá chuť do ničeho, natož učit se nějakou novou aktivitu,“ připomíná psycholožka. 

Teoreticky může každý začít s autogenním tréninkem sám, ale to psycholožka nedoporučuje. „Je vždy dobré začít pracovat s dobrým vedením a potom metodu převzít do svépomocného a každodenního využití.“ 

„Pokud člověk dodrží postup a instrukce autogenního tréninku, tak mu neublíží. Pokud ale zapojíme vlastní fantazii bez znalosti fungování těla, tak by si mohli klienti ublížit,“ zdůrazňuje.

Prohlubuje sebeovládání a seberegeneraci

Cvičení začíná motivací, kdy se pracuje s tím, k čemu by autogenní trénink mohl člověku sloužit. „Další je porozumění tomu, co vlastně dělám a s čím to souvisí. Pokud si navozujeme pocit tíhy, souvisí to se svalovým uvolnění, pocit tepla souvisí s cévním prokrvením a dobrým fungování krevního oběhu.“

Čtěte také

Zaměřit se na prohloubení dýchání zase pomáhá zlepšit okysličení krve. „A soustředění na činnost vnitřních orgánů souvisí s uvolněním psychiky, protože aktivujeme dolní nervovou pleteň, plexus solaris. Na závěr se snažíme o mentální uvolnění pomocí navozování pocitu chladného čela a volné hlavy,“ popisuje psycholožka Veronika Víchová a dodává:  

„Autogenní trénink těm, kteří mají motivaci dál prohlubovat sebeovládání a seberegeneraci, nabízí střední a vyšší stupně od ovlivňování bolesti, zvyšování odolnosti, radosti až po vizualizace, imaginace a meditace vyšších stupňů.“ 

Jak konkrétně postupovat při nácviku autogenního tréninku? Poslechněte si celé Studio Leonardo. 

Spustit audio

Související