Stres potřebujeme, abychom mohli být zdraví – i ten „špatný“, říká vědkyně, která ho chce měřit

25. prosinec 2020

Studio Leonardo

Čeští vědci vyvíjí přístroj, kterým objektivně a neinvazivně změří stres. „Stres vnímám jako jakoukoliv reakci, kterou tělo vytváří, aby se mohlo adaptovat na měnící se prostředí, která překročí určitou intenzitu. Zajímá nás právě intenzita této reakce, nikoliv to, jestli vzniká, nebo nevzniká,“ vysvětluje Julie Dobrovolná, vedoucí pracoviště molekulárního metabolismu a chronických onemocnění na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a jednatelka firmy ENTRANT.

Podle Dobrovolné stres potřebujeme k tomu, abychom se adaptovali a přežili. „I když na nás nic nepůsobí, tak to samo nám vyvolává velký stres. My potřebujeme podněty z okolního prostředí, abychom mohli být zdraví.“

Čtěte také

Probdělá noc zvyšuje emoční stres, tlumí ho naopak hluboký spánek

„Každý máme nějakou bazální úroveň stresové reakce, která je dána už jen tím, že žijeme. Pak máme nadlimitní úroveň, kterou mohou vyvolávat faktory z okolí, a k tomu máme ještě individuální dispozice odpovídavosti na tyto okolní faktory.“

Proto také někteří lidé více reagují na psychosociální stresory než jiní. „My fyziologové ale neřešíme, jestli je nám reakce na stresory příjemná, nebo nepříjemná, na to klade větší důraz psychologie,“ upozorňuje Dobrovolná.

„Stres může mít pro tělo přínosy i negativní dopady. Dnes ale nejsme schopni identifikovat situaci, v níž je stres jednoznačně dobrý, či špatný. Je totiž vždy dobrý pro něco a špatný pro něco jiného. Takže třeba stres v nějaké situaci může být dobrý pro náš mozek, ale špatný pro naše srdce.“

Proto vždy záleží na koncovém výsledku situace. „Tedy jestli jsme tu konkrétní situaci přežili, třeba i mobilizováni stresem.“

Měříme intenzitu adaptační reakce

Přístroj, na kterém tým Dobrovolné pracuje, je schopen stres měřit přes nepřímé proměnné jako je krevní tlak, variabilita tepové frekvence a podobně. „Zkoušíme ale také hledat přímou proměnou stresu, abychom ho nemuseli odhadovat z jiných měření.“

Čtěte také

Psychiatr Cyril Höschl: Koronavirus opadne, ale duševní onemocnění po něm zůstanou

Vědci předpokládají, že aby se člověk mohl adaptovat na stresovou situaci, přes tělo musí protékat nějaké energie. „A tehdy se podle termodynamických teorií určité množství entropie dostane do okolního prostředí.“

„My jsme schopni to množství podle našeho výpočtu vypočítat a z nich usuzujeme, jak velká byla intenzita adaptační reakce. A nezajímá nás absolutní číslo, ale intenzita, tedy o kolik se tento údaj zvýšil za nějaké období.“

V současnosti je zkonstruován prototyp měřícího zařízení. „Jím provádíme testovací měření, která nám ukazují, že dokážeme pěkně predikovat stresovou odpověď a jsme schopni odhadnout, kam se bude člověk v následujících minutách či hodinách vyvíjet z hlediska stresové reakce.“

„Jde ale o výzkum, který je stále ještě v běhu a který přinese mnoho otázek,“ shrnuje nadějný výzkum v oblasti stresu Julie Dobrovolná.

K čemu všemu lze použít přístroj, který dokáže měřit stresovou zátěž u člověka? Hrozí nějaké možnosti zneužití takového zařízení? Poslechněte se celé Studio Leonardo.

autoři: Martina Pouchlá , Ondřej Čihák