Neléčené psychické poruchy mohou vést k rozvoji závislostí, vysvětluje psycholožka

„U dalších psychiatrických diagnóz u závislých je to komplikované. Nedá se úplně říci, co bylo dříve,“ uvedla odbornice.

Podle ní je u řady lidí zjevné, že měli nějakou psychiatrickou diagnózu ještě předtím, než se u nich rozvinula závislost. „U dalších existovala jen dispozice, která ale přispěla k rozvoji závislosti.“

„Návykové látky, zvláště alkohol a pervitin, mohou psychické potíže vyvolat. Obě tyto látky, stejně jako řada dalších, jsou neurotoxické, takže při jejich užívání dochází k poškození mozku. To nemusí být markantní, ale může vyvolat psychické potíže.“

Zejména pervitin, ale také alkohol můžou způsobit rozvoj psychotických potíží. Jde o stavy velmi podobné schizofrenii. Ty obyčejně odezní, pokud člověk začne abstinovat, ale ne vždy, a jde o velmi závažný důsledek závislosti.
Barbora Orlíková

Zejména se jedná o závažné depresivní a úzkostné stavy. „Mohou se vyskytovat třeba poruchy příjmu potravy, bulimie je dosti často spojena se závislostí na alkoholu.“

„Další poruchy jsou spíše neuropsychiatrické. Například ADHD, tedy poruchy pozornosti a hyperaktivita je nesnáz, se kterou se lidé potýkají od dětství, která vede k většímu riziku rozvoje závislosti.“

Zmíněný výzkum má za cíl zmapování situace v České republice. „Výskyt dalších psychiatrických symptomů u lidí se závislostmi byl sice dříve zkoumán, ale šlo o dílčí výzkumy. Je třeba tuto problematiku zmapovat šířeji. Měla by zároveň vzniknout doporučení pro praxi, aby profesionálové v léčebných zařízeních měli dostatek informací.“

Náš výzkum by měl sloužit veřejnosti jako připomínka toho, že neléčené poruchy psychické, které se projeví třeba v dospívání a není jim věnována pozornost, mohou vést až rozvoji závislosti na návykových látkách.
Barbora Orlíková

Terapeutických možností je dnes více, než bylo v minulosti. „V 90. letech došlo k rozvoji terapeutických komunit nebo ambulantních poradenských zařízení. Tato síť není u nás úplně dokonalá, v některých regionech je méně dostupná.“

I v porovnání s Evropou jsme na tom prý velmi dobře, zvláště co se týče rozšíření nízkoprahových služeb pro ty, kteří berou drogy a teprve směřují ke změně životního stylu.

„Je také důraz na rozšíření služeb pro děti a mládež, u kterých jde většinou o experimentování s drogami, ale kde je žádoucí, aby tyto služby byly dostupnější,“ shrnula Barbora Orlíková.