Část pacientů po covidu může mít problém s plícemi, vyzývá ke kontrole přednostka Vašáková
Čeští pneumologové doporučují preventivní kontrolní plicní vyšetření pacientům, kteří prodělali covid-19. U části vyléčených totiž nemoc zřejmě zanechává stopy, a to na plicích nebo srdci.
Čtěte také
„Až 80 procent lidí nemá po prodělané infekci žádné nebo minimální příznaky, takže se bavíme symptomech 20 procentech pacientů,“ vysvětluje ve vysílání Českého rozhlasu Plus předsedkyně České pneumologické společnosti Martina Vašáková.
Tato pětina pacientů má pak projevy virového onemocnění, které může klinicky připomínat chřipku, ale daleko víc postihuje plíce. „Pouze 5 procent pak může mít takzvané fatality, to znamená, že nemoc je těžká, komplikovaná, případně smrtelná,“ dodává a zdůrazňuje, že sama není epidemioložkou, ale přednostkou Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice.
Komplikace po vyléčení
U části pacientů po vyléčení z nemoci covid-19 lékaři zjistili sníženou kapacitu plic, drobné změny na rentgenovém, případně CT vyšetření hrudníku.
Čtěte také
„Nepředpokládáme, že by změny měly být trvalé, ale v současnosti nejde odhadnout, jak dlouho budou přetrvávat. To protože máme za sebou jen první zkušenosti,“ vysvětluje.
Koronavirus může podle lékařky působit na celé tělo. Tím, že vstupuje do organismu plícemi, je taky nejčastěji postihuje. Ale problémy mohou mít taky srdce nebo nervový systém pacientů. „Takže bude nutné, zvlášť po prodělaném těžkém průběhu covidu-19, pacienty dál sledovat,“ říká Vašáková.
Malé děti mají výhodu
Přednostka plicní kliniky pak vysvětluje, jak na virus lidské tělo reaguje. „Koronavirus teď má proti nám ohromnou výhodu – lidský organismus ho až doposud neznal. Je to samé, jako když se chřipka objevila v indiánských rezervacích, kam ji zavlekli bílí osadníci, nebo na Sachalinu, kde vybila všechny obyvatele.“
Covid-19 tak podle lékařky přichází do terénu, který náš imunitní systém nezná a nepoznává ho. Až se s ním víc „seznámí“ celá populace, bude to vlastně podobné vakcinaci.
„Ale ti, co nejsou schopni vyvinout pokročilou imunitní odpověď, mívají špatný průběh nemoci. Určitou výhodu pak mají malé děti, které míň reagují, nebo tím, jak se proměřují v dětských kolektivech, mají styk i s ostatními koronaviry, takže si vytvářejí zkříženou imunitu,“ dodává.
Celý rozhovor Renaty Kropáčkové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Konvalinka: Infikovaných je tolik, že přestáváme trasovat. Bojím se, že přijdou přísnější opatření
„Vysoký nárůst infekce docela určitě souvisí s otevřením škol,“ míní biochemik Jan Konvalinka. Opatření ve školství přišla podle něj pozdě a nebude to stačit.
-
Koronavirus není smrtelný, vakcínu ale víc potřebují ohrožené skupiny, radí biochemik Hostomský
Závod v hledání vakcíny proti koronaviru pokračuje. Nebude ale rychlost vývoje, na kterou je velký tlak, na úkor bezpečnosti očkovací látky?
-
Půl roku s koronavirem v Česku. Covid-19 není chřipka, mějme respekt k oběma, vyzývají experti
Před šesti měsíci se v Česku objevil první potvrzený případ nákazy koronavirem. Před nemocí, na kterou umírají lidé, je třeba mít respekt,“ říkí Jiří Beran.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.