Koronavirus není smrtelný, vakcínu ale víc potřebují ohrožené skupiny, radí biochemik Hostomský
Závod v hledání vakcíny proti koronaviru pokračuje. V současnosti je v klíčové fázi testování devět preparátů. Ten takzvaný oxfordský patří v současnosti mezi nejnadějnější. Nebude ale rychlost vývoje, na kterou je velký tlak, na úkor bezpečnosti očkovací látky?
Čtěte také
„O bezpečnosti vakcíny nám vždy dají informaci testy, které musí být prováděny po nějakou dobu,“ připomíná v Pro a proti imunoložka Zuzana Bílková z Univerzity Pardubice.
Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Zdeněk Hostomský dodává, že očkovací látky se vyvíjejí obvykle mnoho let. „Čeká se, jestli některým příjemcům látka více neuškodí, než pomůže.“
Neuškodí?
Vědec ale uznává, že v případě vysoké společenské potřeby je možné zkrátit testovací čas. „Pak se tomu říká použití v mimořádných případech. Bylo by tedy dobré, kdyby vakcína byla k dispozici, ale je předčasné ji aplikovat milionům lidí,“ upozorňuje.
Je třeba udržet důvěru lidí ve vakcinaci jako takovou a mám strach, že bychom tuto důvěru mohli ztratit právě unáhleným očkováním třeba právě proti koronaviru.
Zuzana Bílková
Bílková odhaduje, že v současné době by mohlo dojít ke zkrácení několik let trvající fáze testování až 1,5 roku. „Přesto bych byla velice obezřetná v tom, komu bych očkování doporučila,“ poznamenává.
Bezpečná vakcína? Zapomeňte
„Veřejnost jako by zapomněla na dějiny medicíny,“ soudí Hostomský. „Vyžaduje najednou absolutně bezpečnou vakcínu. Taková ale žádná není, protože každý člověk je jiný.“
V případě očkování ohrožených lidí starších 60 let se sice nemusíme bát dlouhodobých účinků v perspektivě 20 či 30 let, ale dávat vakcínu dětem nebo zdravým dospělým lidem podle Bílkové není nezbytné.
Mladé bych koronavirem nechal projít a soustředil bych se na rizikové skupiny, na které bych působil osvětově s tím, že z velké většiny jim vakcína pomůže.
Zdeněk Hostomský
Čtěte také
Ani Hostomský nepovažuje koronavirus za smrtelnou hrozbu pro všechny. „Vakcínu bych proto dal přednostně těm, kteří jsou ohrožení, v rizikové skupině a pak na dobrovolné bázi.“
„Vidím větší nebezpečí v tom, že se česká populace nechce nechat očkovat proti základním chorobám. Odpírači pak zvyšují riziko pro ostatní. Děti jsou pak v ohrožení spalničkami, dětskou obrnou nebo dalšími mnohem závažnějšími chorobami,“ konstatuje imunoložka Zuzana Bílková.
Celý pořad Pro a proti Veroniky Koubové si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Vakcína proti koronaviru by mohla být teoreticky koncem letošního roku, věří vakcinolog Chlíbek
Vakcínu na covid-19 by měl plně hradit stát, jakákoliv jiná cesta bude složitá, říká vakcinolog a děkan Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Roman Chlíbek.
-
Vakcína proti koronaviru se bude testovat i na Češích. Jaké výhody z toho pro Česko plynou?
Farmaceutická firma Novavax se sídlem ve Spojených státech vyvíjí vakcínu proti koronaviru. Jednu z jejích součástí hodlá testovat a také vyrábět v České republice.
-
Ruská vakcína Sputnik V se do Evropské unie zřejmě ani nedostane, nemusí být bezpečná, říká expert
Zpráva o tom, že Rusko má jako první na světě k dispozici vakcínu proti covid-19, má podle politického geografa Michaela Romancova jasný politicko-propagandistický rozměr.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
