Půl roku s koronavirem v Česku. Covid-19 není chřipka, mějme respekt k oběma, vyzývají experti

31. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lidé mohou navštívit své blízké v domovech pro seniory, nemocnicích nebo léčebnách dlouhodobě nemocných (ilustrační foto)

Před šesti měsíci se v Česku objevil první potvrzený případ nákazy koronavirem, s nákazou se ale potýkají i další země světa. Řešením pandemie by mohla být vakcína. „Asi nejdál je oxfordská vakcína, kterou by měla vyrábět společnost AstraZeneca,“ předpokládá Jiří Beran, ředitel Centra očkovací a cestovní medicíny v Hradci Králové. 

Beran ve Speciálu Plusu vysvětluje, že tato vakcína je založena na běžném adenoviru, ve kterém byly provedeny dvě genetické změny.

Čtěte také

První brání množení viru v lidském těle a druhá vede k vytváření stejných výběžků na povrchu viru, které mají koronaviry. Taková vakcína se zjednodušeně tváří jako koronavirus, v těle se nemnoží a přitom vyvolává tvorbu protilátek a buněčné imunity. Zásadní data k této vakcíně, která se má aplikovat ve dvou dávkách, Beran očekává na přelomu roku.

Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky a kandidát v letošních senátních volbách za hnutí Alternativa pro nezávislé kandidáty 2020, Zdeněk Hostomský ale varuje před zrychlenými procesy testování potenciálních vakcín:

„Věci, které by se měly dělat jedna po druhé se dělají paralelně... Rychle testovat jde, ale není to spolehlivé.“

Vakcína, nebo lék?

Hostomský připomíná, že vakcína je principiálně určena pro zdravé jedince. Smysl by mu dávalo spíš soustředit se na výrobu léků pro už nemocné pacienty.

Čtěte také

„Aby se dávala zdravým lidem vakcína, která není vyzkoušená a může mít vedlejší účinky, které se projeví později, to je riziko. Četl jsem, že i přes kampaň jenom malá část populace uvažuje, že by se nechala naočkovat. Vakcinace je věc budoucnosti. Soustředil bych se spíše na preparáty, které mohou pomoci nemocným lidem,“ apeluje Hostomský s tím, že už nyní je variant pro léčbu poměrně dost.

S tím ale nesouhlasí Martin Balík, vedoucí lékař z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny pražské Všeobecné fakultní nemocnice.

„Máme toho velmi málo. Máme hlavně dobře dělanou intenzivní medicínu, kterou musíme dělat stoprocentně a neudělat u pacienta chybu. Potom pracujeme s jeho imunitním systémem, který je u hospitalizovaných většinou ve velmi špatném stavu.“

Čtěte také

K dispozici je například lék remdesivir, původně vyvinutý pro léčbu eboly, který je ale potřeba nasadit co nejdřív, říká Balík a upozorňuje, že „naše medicína to zvládá hlavně proto, že máme v tuto chvíli v republice jen 30 lidí na plicní ventilaci“.

Česká vláda podpořila tuzemský vývoj vakcíny, při ministerstvu zdravotnictví byl proto vytvořen speciální tým.

„Osobně žádné konkrétní informace nemám. Na ministerstvu zdravotnictví se to neprobírá, ale na projektu se pracuje,“ podotýká Marián Hajdúch, člen centrálního řídícího týmu COVID-19 a ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Chřipka a chřipčička

Známý český virolog Karel Raška se v dřívějším rozhovoru pro Plus vyjádřil skepticky ke zlehčování pandemie: „Nelíbí se mi, když se covid-19 přirovnává k chřipčičce.“

Zejména před podzimní chřipkovou sezónou nabádá k obezřetnosti a doporučuje lidem očkování proti chřipce.

Čtěte také

Také Jiří Beran se domnívá, že onemocnění by se nemělo brát na lehkou váhu: „Před nemocí, na kterou umírají lidé, je třeba mít respekt.“

Přesto ale považuje za prospěšnější navrátit se při dodržování základních opatření k běžnému životu – například sportování. „Tím pro své zdraví uděláme daleko víc, než když se budeme bát v koutě, zavření s rouškou.“

Martin Balík naproti tomu na základě vlastních zkušeností s fatálním rozvojem chřipkového onemocnění i u mladých lidí vyzývá k respektu nejen před koronavirem, ale i před „obyčejnou“ chřipkou.

„Mějme respekt ke všem těmto virózám a naučme se s nimi zacházet jako se součástí našeho života,“ uzavírá.

Hosty byli:
Prof. Jiří Beran, ředitel Centra očkovací a cestovní medicíny v Hradci Králové
Doc. Marián Hajdúch, člen centrálního řídícího týmu COVID-19; ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Doc. Martin Balík, vedoucí lékař z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny pražské Všeobecné fakultní nemocnice
Dr. Zdeněk Hostomský, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky a kandidát v letošních Senátních volbách za hnutí Alternativa pro nezávislé kandidáty 2020

Poslechněte si audiozáznam celého speciálního vysílání Tomáše Pancíře k půlroku s koronavirem.

autoři: Tomáš Pancíř , Zuzana Marková
Spustit audio

Související