Konvalinka: Oceňuji ministra zdravotnictví, jeho nasazení je mimořádné a úřad pracuje v rámci možností dobře

„Jestli virus zeslábl, ale nevíme,“ přiznává Konvalinka. „Závidím kolegům jejich jistotu, se kterou argumentují, že virus zeslábl. Jako biochemik a molekulární biolog musím říct, že nemáme žádné argumenty pro to si myslet, že se virus nějak dramaticky v tomto smyslu změnil.“

Čtěte také

Covid-19 je banální virózka, která není schopná zkrátit člověku život o víc než několik měsíců, myslí si evoluční biolog Zrzavý

„Jsou tam mutace, ale žádná z nich ani jejich kombinace nevypadají, že by mohly vést k nižší patogenicitě,“ upozorňuje prorektor Univerzity Karlovy a šéf výzkumného týmu v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Podle Konvalinky musí lidé začít normálně žít, i když to s sebou nese náklady. „To jsou počty nakažených. Tady je důležité říct, jakou cenu jsme ochotní platit za normální život. To není otázka pro biochemika, je to otázka zčásti epidemiologická a zčásti politická. Osobně bych byl na opatrnější straně. Ale je zcela legitimní otázka, nakolik vedou přísná opatření znemožňující normální život k větším škodám, než jakým mají zabránit,“ upozorňuje.

Roušky jako preventivní opatření?

Česko se od září vrací k povinným rouškám ve veřejné dopravě a vybraných vnitřních prostorách, i když se ve čtvrtek připravovaná pravidla znovu změnila. 

Plánovaná přísnější opatření vnímá Konvalinka jako preventivní. „Myslím, že je to výsledek velmi dlouhého a pečlivého zkoumání. Ta úvaha dává smysl, je logická,“ tvrdí. 

Čtěte také

Přejmenujme se na Česká roušková, nebo ochráněná republika, navrhuje senátor Žaloudík

„Podle řady epidemiologických studií to vypadá, že otevření škol je opravdu rizikový faktor. Ne pro studenty samotné, ale pro jejich prarodiče a rizikové osoby v jejich okolí. A s tím souvisí roušky od 1. září. Myšlenka, že tím zabráníme přenosu viru nebo zpomalíme jeho přenos k rizikovým skupinám lidí, je logika, která mi dává smysl,“ vysvětluje Konvalinka.

A dodává: „Jestli je to pragmaticky realizovatelné, je jiná věc. Mám své pochybnosti, ale není to absurdní od začátku.“

„Legitimní politická otázka je, nakolik jsou občané ochotni omezit svoji svobodu – a nenosit roušky je samozřejmě svoboda –, aby zachránili ani ne svůj život, ale dokonce život někoho jiného. Pro mě je to v tuto chvíli opodstatněné jak vědecky, tak i eticky. Protože chráním nejen svůj život, ale chráním život i anonymního dědečka či babičky,“ vysvětluje.

Konvalinka ale těmito slovy hodnotí opatření, která se později ve čtvrtek změnila. Od 1. září nebude nutné – oproti plánům, které platily ještě ve čtvrtek dopoledne – nosit roušky ve školách, v obchodech, restauracích a službách pro zákazníky, jako jsou kadeřnictví a pedikúra. 

„Oceňuji ministra zdravotnictví“

Konvalinka přiznává, že není zcela spokojen s tím, jak vláda strategicky i fakticky postupuje v souvislosti s vývojem situace kolem epidemie koronaviru.

„Ministerstvo zdravotnictví ale dělá, co může. Řekl jsem to opakovaně a řadu kolegů to překvapuje, ale osobně oceňuji ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Jeho nasazení je mimořádné a jeho úřad pracuje v rámci možností velmi dobře,“ myslí si Konvalinka.

Do konce srpna má být hotová Národní testovací strategie, ve které je myšlenka na plošné sérologické testování. „Realizace bude náročná a drahá. Mělo by se testovat mnohem více než nyní. Předpokládá se, že kapacita by měla být tak šestnáct až osmnáct tisíc testů denně, což je realistické očekávání.“

Podle Konvalinky je škoda, že si stát takovou míru testování nevyzkoušel dřív. „Měli jsme možnost to vyzkoušet v květnu nebo v červnu. Myslím, že jsme se ale tehdy nechali trochu ukolébat tím, že to vypadalo tak optimisticky. Pozitivních bylo tak zoufale málo, že testování vycházelo negativně prakticky téměř u každého. Možná budeme muset testovat natvrdo v kritické situaci. Doufejme, že k ní nedojde,“ říká.

„Nepočítá se ale s plošným testováním kohokoliv, kdo bude chtít zadarmo,“ dodává.

„Ruské vědce bych nepodceňoval“

Ruský prezident Vladimir Putin před několika dny oznámil schválení vakcíny na covid-19 tamním ministerstvem zdravotnictví. Podle odborníků jde ale o hazard a v Evropě ji neschválí. Konvalinka upozorňuje, že v současné době existuje 32 různých vakcín v různém stádiu klinického testování.

„Spousta z nich je už ve třetím stádiu klinického testování na deseti tisících dobrovolnících. Ruská vakcína zatím prošla prvním krokem klinického testování na několika desítkách pacientů s nějakými vedlejšími následky, které nebyly vážné. Je založena na systému adenoviru, který je velmi podobný tomu, jaký používá celá řada dalších firem světa,“ popisuje.

Čtěte také

Ruská vakcína Sputnik V se do Evropské unie zřejmě ani nedostane, nemusí být bezpečná, upozorňuje farmaceut Dvořáček

„Rusko má velkou tradici ve výrobě vakcín. Čili já bych ruské vědce rozhodně nepodceňoval, navíc znám některé kolegy z toho ústavu v Moskvě. Určitě jsou principiálně schopni to udělat. Na druhou stranu – toto je ryze politická věc. Podobně jako čínská vakcína, která je také schválená a také prošla jen první fází. Podle mě Putin potřeboval mít politický úspěch a ukázat, že jsou lepší než Američani a Číňané. Takže ohlásil, že mají vakcínu a schválili ji,“ říká biochemik.

„Myslím, že mají něco, co budou teď dávat do lidí a budou doufat, že to dobře dopadne. Ale neprošlo to dokonce ani druhou, natož třetí fází klinického testování. Podle mě budou pokračovat v testování jako všichni ostatní, ale na rozdíl od nich už mají tu politickou proklamaci, že mají schválenou vakcínu. Jestli to budou dávat povinně vojákům, tak je to samozřejmě neetické a byl by to hazard s lidským zdravím,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou. Dozvíte se mimo jiné, co je největší neznámá ohledně koronaviru nebo jak velkou dávku virů musíte dostat, abyste se nakazili.

Dotazy na Jana Konvalinku můžete posílat na adresu plus.koronavirus@rozhlas.cz.