Konvalinka: Je tu souboj chřipečkářů a alarmistů. Chytrá karanténa není jen aplikace, ale i propojení hygieniků

30. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Jan Konvalinka

Počet případů nemoci covid-19 v Česku od začátku epidemie přesáhl 16 000. Poslední zhruba dva týdny také vytrvale roste počet lidí aktuálně trpících covidem-19. „Myslím, že situace není alarmující. Je zneklidňující a vyžaduje opatření,“ komentuje čísla biochemik Jan Konvalinka.

„Tady je mnoho posledních měsíců boj mezi křídlem takzvaných chřipečkářů a takzvaných alarmistů. Já jsem někde uprostřed,“ říká Konvalinka.

Současná opatření, včetně vzniku Rady vlády pro zdravotní rizika a pandemického semaforu, jsou podle něj adekvátní. „Nejsou hysterická, což je velmi dobře. A dobrá zpráva je, že si vláda a příslušné orgány, zejména ministerstvo zdravotnictví, uvědomují, že situace není dobrá, že se trochu zhoršuje a je třeba zasáhnout,“ usuzuje prorektor Univerzity Karlovy.

Čtěte také

Za nejlepší zprávu označil to, že ministerstvo zdravotnictví dostalo posilu ve formě armády. „Její fungování za poslední půlrok považuji za brilantní. Je tam řada lidí se zahraničními zkušenostmi, umí jazyky, rozumí svému oboru a věci řeší rychle a operativně. Je radost s nimi spolupracovat,“ chválí biochemik. Armáda totiž původně projekt chytré karantény vedla, následně ale přešel pod ministerstvo zdravotnictví. 

Jestli to byla chyba, nechce Konvalinka komentovat. „Není úplně jednoduché ji tam nechat. Nouzový stav, ve kterém můžete dělat spoustu věcí včetně nasazení armády, to umožnil, běžná legislativní situace to neumožňuje. Teď se ale našla cesta. Přiznám se, že nerozumím, jak je možné nasadit armádu v situaci bez nouzového stavu,“ připouští.

Krok dopředu

Vznik pandemického semaforu je podle Konvalinky krokem dopředu „Je to vlastně systém, který je docela srozumitelný, relativně jednoduchý. Lidé budou vědět, co by se mohlo stát v případě zhoršení situace,“ míní.

Čtěte také

S kritikou, že pravidla nejsou úplně striktní, nesouhlasí. „Myslím, že je správné, že bude záležet na uvážení a inteligentním posouzení hygieniků. To je podle Napoleona, který říkal, že Ústava má být stručná a nejasná. Je dobře, když tam je prostě prostor pro lidi a jejich inteligentní posouzení situace,“ myslí si.

Hygienickým stanicím se podle něj dá věřit. „Dokud nebyla jasná obecná centrální pravidla, tak ani nemohly postupovat transparentně. Teď ta pravidla máme, takže bych ji dal šanci. Myslím, že to bude fungovat,“ věří.

Definice chytré karantény

Konvalinka také přiznává, že změnil názor na chytrou karanténu. „Nejen já, ale i řada dalších se během minulého týdne vyjádřila dost razantně, že chytrá karanténa nefunguje. Nechci se omlouvat, ani to dovolávat, ale záleží na tom, jak definujete chytrou karanténu,“ říká.

Čtěte také

„Většina lidí včetně mě donedávna za chytrou karanténu považovala systém IT vyhledávání kontaktů, tedy že občan bude mít v chytrém telefonu aplikaci, která informuje, koho během posledních dní potkal a umožní to vytvořit vzpomínkovou mapu.“

„Ale to není celá chytrá karanténa. Ta je o i tom, aby ten systém čtrnácti hygienických stanic komunikoval, byl propojený centrálním informačním systémem. Já jsem si myslel, že to už tady máme dvacet let, a s hrůzou jsem zjistil, že my to vůbec nemáme. Nejsme v tom ale jediní. A díky obrovské práci lidí kolem iniciativy Covid19CZ, což jsou stovky nadšených programátorů, kteří to dělali zadarmo během prvních měsíců, ty základy systému dnes máme,“ pochvaluje a zároveň dodává:  

„Nemáme ale ten IT systém na automatické vyhledávání kontaktů. Ale přiznejme si, že to zatím nefunguje v žádné evropské zemi. Myslím, že se u nás plánuje se spuštěním k prvnímu září. Ale aby se do systému zapojila nadpoloviční většina našich občanů, musela by tomu předcházet několikatýdenní intenzivní přesvědčovací kampaň v různých médiích, s nasazením známých herců. I tak by to ale bylo obtížné,“ přiznává.

Kolektivní imunita za cenu tisíců mrtvých

Je kolektivní imunita chiméra? „Nedávno vyšla v Nature zpráva od čínských odborníků, kde se ukazuje, že kromě lidí, kteří mají buněčnou imunitu, protože potkali SARS-CoV-2, jsou i lidé, kteří nikdy nepotkali ten virus, ale přesto mají buněčnou imunitu, která je takzvaně protektivní a chrání je před infekcí virem. Otázkou je, kde ji vzali. Podle jedné hypotézy to jsou běžné lidské koronaviry, které třeba mají děti, když jim teče z nosu. Ty jsou ale antigenně odlišné od nového koronaviru. Ukazuje se, že ti lidé se pravděpodobně potkali se zvířecími koronaviry, vytvořili si proti nim buněčnou imunitu, která funguje i na nový SARS-CoV-2. A takových lidí zase mohou být desítky procent,“ říká biochemik.

Čtěte také

Nabízí zároveň výpočet: „Kdyby to byla pravda, tak bychom měli například v Londýně deseti nebo patnáctiprocentní promořenost, kdy podle protilátek jsou ti lidé chránění alespoň na nějakou dobu. Dalších dvacet procent lidí má buněčnou imunitu  potkali virus, nikdy neonemocněli, ale jsou chránění. To jsme na pětatřiceti až čtyřiceti procentech. A jestli další dvacet procent lidí někde potkalo zvířecí retrovirus, tak by to možná mohlo znamenat, že máme nadpoloviční většinu lidí, kteří už jsou chráněni, a blížíme se ke kolektivní imunitě.“

„Zdůrazňuji, že se jedná o jednu publikaci a několik pozorování z té buněčné imunity. Kdyby to ale byla pravda, tak bychom kolektivní imunitu mohli dosáhnout dokonce ještě před očkováním. Ovšem bohužel za cenu tisíců mrtvých,“ připomíná biochemik.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou.

Spustit audio

Související