Konvalinka: O chytré karanténě nemůže být řeč, kapacity nemáme ani na starou dobrou epidemiologii

O chytré karanténě nemůže být podle něj řeči. „Měla znamenat nasazení IT technologii, smartphonů a podobně. K tomu vůbec nedošlo. A myslím, že to nikdo už ani nezkouší. Docela by stačila stará dobrá epidemiologie, kdyby se dělala dost rychle a efektivně. Obávám se, že na to není dost lidí, že nemáme dost kapacit. Což půl roku po začátku infekce je docela depresivní zjištění,“ míní docent.

Čtěte také

Šíření koronaviru v dolech šlo předvídat, celé Karvinsko je teď stigmatizované, vadí starostovi

Říká, že nechce být jen depresivní, a tak připomíná, že situace vypadá v něčem lépe než v březnu.

„Zatím se nezdá, že by to zasáhlo rizikové skupiny obyvatel, a lidé, kteří jsou pozitivní, to velmi pravděpodobně přežijí bez velkých následků. A nezdá se, že by se zvyšoval počet pacientů v nemocnicích, tedy zatím nehrozí přeplnění nemocničního systému, což je na celé věci nejnebezpečnější,“ upozorňuje.

Co se týče preventivních celostátních opatření proti šíření nákazy, která zvažuje vláda, mohou se podle Konvalinky vrátit roušky i omezení akcí. „Myslím, že roušky ve všech hromadných dopravních prostředcích jsou rozumné v krajích, kde jsou pozitivní případy. Smysl by to dávalo i v uzavřených veřejných prostorách, zejména v postižených oblastech,“ říká a pokračuje:

„Zdá se, že hodně vadí, když lidé zpívají, hlasitě mluví a jsou vedle sebe. Z tohoto pohledu zavírání hospod ve 23 hodin, které se hodně kritizovalo, dává smysl. Protože opilí lidé právě hodně křičí, zpívají, objímají se… a šíří virus.“

Slibná vakcína

Prestižní lékařský časopis Lancet tento týden zveřejnil informaci o slibných výsledcích klinických testů oxfordské vakcíny proti nemoci covid-19. Nevyvolává žádné závažné vedlejší účinky, naopak vyvolává silnou imunitní reakci vůči viru.

„Vypadá to, že to opravdu funguje. Ten poměrně málo imunogenní virus, který u pacientů vyvolává poměrně slabou imunitní odpověď, by díky tomuto přístupu měl vyvolat velmi silnou imunitní odpověď, která by hlavně měla dlouho vydržet,“ vysvětluje biochemik.

Čtěte také

Vakcína na covid-19 by mohla být už v září. Teď ale musíme co nejdřív začít s logistikou, jak ji dostat k lidem, myslí si ředitel asociace farmaceutů

Podle oxfordských vědců po dvojí aplikaci vakcíny je množství protilátek v těle dostatečné. Konvalinka upozorňuje, že velmi slušná imunitní odpověď byla už po první dávce.

„Vzniknou tam neutralizační protilátky, které obalí virus a zabrání jeho vstupu do buněk. Pak tam vzniknou buněčné lymfocyty, které jsou specificky naprogramované, aby likvidovaly ty buňky, které v sobě mají virus. To je důležité, protože tato imunitní odpověď vydrží dlouhá léta.“

„Podle výsledků, které jsem viděl v Lancetu, to vypadá tak, že lidé, kteří by byli očkovaní, by nemoc vůbec nedostali, nebyli by infekční a tím pádem nebezpeční pro své okolí,“ popisuje s tím, že vakcína by nebyla určena pro infikovaného člověka.

Masová výroba?

Na vývoji očkovacích látek proti koronaviru pracuje ve světě více než 100 laboratoří. V různých fázích klinického testování je 27 přípravků a přes 160 preklinických experimentů.

Čtěte také

Výroba léků, vakcín a zdravotnického materiálu se musí vrátit do Evropy, zdůrazňuje Charanzová

„Pozitivní výsledky a ve stejném stádiu, jako mají oxfordští vědci, má i čínská firma. A dokonce její vakcína je už schválená pro použití. Problémem ale je, že je schválená pro použití v Číně, a to vojenskými regulačními orgány. V každém případě je ale zajímavé, jak daleko jsou,“ konstatuje biochemik.

Důležitou otázkou podle něj je, jestli se podaří vyrobit dostatek vakcín, aby se daly masově použít. „Zdá se ale, že velké firmy, které do toho jdou, současně s druhou nebo třetí fází klinického testování připravují podmínky pro masovou výrobu dávek pro vakcinování. Například AstraZeneca plánuje dvě miliardy dávek na začátku příštího roku,“ popisuje docent Konvalinka.

Mohl by v Indii fungovat kolektivní imunity? Je obvyklé, že firma, která vyvine vakcínu, zásobí přednostně trh vlastní země? Souhlasí s Romanem Prymulou, že Česko vakcínu získá v první polovině příštího roku? Měl by vakcínu hradit stát?

Poslechněte si rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou.