Vakcína na covid-19 by mohla být už v září. Teď ale musíme co nejdřív začít s logistikou, jak ji dostat k lidem, myslí si ředitel asociace farmaceutů

Čtěte také

Stále nevěřím tomu, že se vakcíně přiblížíme už v červenci, říká biochemik Konvalinka

„Z toho, co vím z Bruselu z naší evropské asociace, to vypadá, že nejdále je britská společnost AstraZeneca, která spolupracuje s univerzitou. Taky už dokázala získat další výrobní kapacity v Indii a do konce roku by měli být schopni vyrobit několik miliard dávek,“ říká Dvořáček ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

AstraZeneca už hodnotí vakcínu na přibližně 30 tisících pacientech, takže je ve třetí, finální fázi klinického testování a firma ověřuje už jen poslední parametry. Očekává se, že by žádost o schválení Evropskou lékovou agenturou měla podávat už někdy v září.

„Vidím to velmi optimisticky a v tomto světle ten náš český krok zrovna prakticky nevyznívá,“ myslí si ředitel asociace.

K cílové metě se pak blíží i další farmaceutická společnost Pfizer, která sídlí v Německu. „I ona by měla mít vakcínu na covid-19 ještě letos,“ dodává. 

Česká vakcína? 

Český vývoj vakcíny je podle Dvořáčka na úplném začátku, tedy ve fázi testování na zvířatech. „Je to vlastně ještě před první fází klinického hodnocení na lidech. A i kdyby všechno šlo tak, jak má, tak první výsledky by mohly být k dispozici někdy koncem příštího roku, a to se na to dívám hodně optimisticky. V té době už, alespoň si to myslím, budeme mít na trhu ne jednu, ale víc vakcín.“

Čtěte také

Konvalinka: Potřebujeme, aby vakcína proti koronaviru byla úspěšná alespoň z poloviny

Místo vyvíjení vlastní vakcíny považuje Dvořáček za mnohem důležitější přemýšlet, jak ji dostat k lidem a vůbec do Česka nebo jak bude vypadat celý proces objednávání.

„To je ale obrovská logistická operace. Má spoustu technických parametrů – třeba jak vakcínu nakoupíme, jestli bude, nebo nebude hrazená pojišťovnami a podobně. Na tom bychom měli pracovat už teď v létě, případně začátkem podzimu.“

Každý stát totiž bude muset výrobci sdělit, jak s vakcínou naloží, protože jich na začátku bude málo a firmy budou chtít vědět, jestli to, co do země dodají, taky bude beze zbytku využito. Na otázku, jestli má Dvořáček pocit, že se na to naše úřady dostatečně chystají, pak odpovídá: „Myslím, že úplně ne.“

Musíme začít plánovat logistiku

Dvořáček proto zdůrazňuje, že je potřeba s přípravou logistiky co nejdříve začít. Spolupracovat na tom totiž budou minimálně ministerstvo zdravotnictví, zdravotní sněmovní výbor, jelikož bude potřeba mít legislativní oporu, zdravotní pojišťovny, hygienické stanice a hlavně pak praktičtí lékaři.

„Ti budou na konci (řetězce) a budou muset zvládnout opravdu velké množství lidí,“ varuje Dvořáček.

Čtěte také

Vakcína proti covid-19 do konce roku? Nejdříve za rok, míní vakcinolog Chlíbek

Vychází přitom z průzkumu agentury KANTAR CZ, který zjistil až 60% zájem o očkování v české populaci.

Dvořáček přidává i jedno varování: ten, kdo nebude naočkovaný, tak „bude těžko cestovat nebo se účastnit nějakých velkých akcí.“

„Je to něco, s čím se budeme muset naučit žít, stejně jako je to v některých zemích Afriky. Do budoucna bude covid-19 jedna z nemocí, které budeme muset ve svých očkovacích průkazech opravdu mít,“ dodává ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.  

Poslechněte si celý rozhovor Martina Matějky a reportáž Janetty Roubkové.