Roušky v autě a při sportu byly absurdní. Na podzim bychom je ale nosit měli, říká biochemik Jan Konvalinka

„Obecně si myslím, že jsou roušky docela dobrá věc,“ říká prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka.

Čtěte také

Vakcína na covid-19 by mohla být už v září. Teď ale musíme co nejdřív začít s logistikou, jak ji dostat k lidem, myslí si ředitel asociace farmaceutů

Nemyslí si ale, že je rozumné nosit roušky pořád: „Už od počátku bylo absurdní nutit lidi nosit roušky když někde sami běhali nebo sami jeli autem.“ Jako prevence v období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění jsou ale podle Konvalinky v pořádku.

Pravidelný host Barbory Tachecí se dokonce domnívá, že by se ochranné roušky mohly stát součástí zdejší kultury dlouhodobě, například jako v Asii. „Je to poměrně sympatický a neškodný civilizační návyk,“ soudí vědec.

„Roušky jsou jednoduchá část příběhu

„Až se na podzim rozjede chřipková epidemie – a ona se rozjede –, bude v pořádku roušky nosit,“ souhlasí s plánovaným opatřením Konvalinka. Upozorňuje ale, že nařizovat nošení roušek je pro vládu „ta jednoduchá část příběhu“.

„Příprava na masové testování, dovoz vakcín… To je mnohem náročnější. A tady aktivitu bohužel nevidím,“ hodnotí postup kabinetu směrem k opatřením proti případné druhé vlně pandemie.

Žádosti o pomoc

Konvalinka tvrdí, že se na něj obrací šéfové velkých českých strategických firem, kteří se bojí, že na podzim budou znovu zavírat provoz kvůli karanténě. „Ptají se mě, co pro ně mohu udělat, jsou ochotní to zaplatit, hledají způsoby jak masivně testovat své zaměstnance… Řešení ale zatím neexistuje, nebo o něm nevím,“ vzkazuje jim Konvalinka.

Důvodům, proč vláda nereaguje proaktivněji, prorektor Univerzity Karlovy nerozumí. Uznává sice organizační náročnost na epidemii, poukazuje ale na získaný čas, který podle něj politici dostatečně nevyužívají.

„Něco se stalo, neříkám že ne, ale stále nemáme mechanismy, jak testovat masivně tisíce a desetitisíce lidí během dnů. Případ v Karviné ukázal, že jsme reagovali pozdě a nedostatečně,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou. Mluvili třeba také o účinnosti používaných vakcín, situaci v Indii nebo buněčné imunitě.