Konvalinka: Na Karvinsku se selhalo v testování. Můžeme se stát rizikovou zemí

„Spor je o tom, jestli se virus šíří vzduchem jen prostřednictvím malých kapének vody, tedy aerosolů, na kterých virus sedí – a většina odborníků se domnívá, že je to většinový způsob přenosu. Nebo jde o šíření nákazy malými částečkami viru, které létají vzduchem samostatně bez kapének té tekutiny,“ vysvětluje rozdíl prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Čtěte také

Kapénky s koronavirem vydrží ve vzduchu až 14 minut, tvrdí američtí vědci. Když mluvíte nahlas, je jich víc

„Na tom záleží,“ zdůrazňuje. „Protože ústenka vás docela spolehlivě ochrání před aerosolem. V druhém případě, pokud nemáte filtr z nanovláken skupiny FFP3, ale virové částice ve velikosti nanometru látkovou ústenkou projdou. Čili pokud by byla pravda, že se virus volně šíří vzduchem, hrozí větší nebezpečí nakažení, i když člověk bude mít ochranu úst.“

Podle Konvalinky by pravda mohla být někde uprostřed: „Viry se opravdu mohou šířit vzduchem i bez kapének a aerosolu, ale podle všeho, co víme, to bude jen menšinový způsob přenosu. Čili stále platí, že ústenky jsou užitečné a v uzavřených místnostech v místech infekce mohou pomoci.“

Selhalo testování

Karvinsko a především tamní doly jsou v současné době největším ohniskem koronaviru v zemi. Podle Konvalinky se vláda a hygienici dostatečně nepoučili z toho, co se v zemi odehrávalo v únoru a březnu.

„Nebál bych se prohlásit, že tam selhali v testování. Zatímco v březnu jsme měli velmi omezené možnosti testování, nyní máme kapacitu na nejméně 12 tisíc testů denně. Nechápu, jak to že všichni pracovníci dolů OKD nebyli dávno testováni. Je to v technických a finančních možnostech státu a odborníci po tom volali už několik týdnů,“ říká biochemik.

Čtěte také

Covid-19 ve světě? Australské Melbourne jde znovu do karantény, USA má rekordní růst nemocných

„A co už vůbec nechápu a dokonce doufám, že zprávy o tom nebyly pravdivé: dočetl jsem se, že v prvních týdnech byli lidé testováni rychlotesty. Pokud by to tak bylo, byl by to nesmysl. Prokázalo se, že většina rychlotestů nefunguje, že jsou nespolehlivé,“ pokračuje Konvalinka s tím, pouze jeden z výrobců dodal do Česka funkční rychlotesty. A i ty podávají jinou informaci, než která byla na Karvinsku potřeba.

Konvalinka souhlasí s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO), že v Česku nestoupá počet hospitalizovaných. Nakažení lidé ve Slezsku mají jen mírné, nebo dokonce žádné příznaky.

„Existuje ale velké nebezpečí, že se virus začne šířit a dostane se do domovů důchodců či léčeben dlouhodobě nemocných a tam začnou umírat lidé,“ varuje Konvalinka.

Situace na Karvinsku navíc podle něj představuje i problém politicko-ekonomický. „I když nedojde k žádným úmrtím a můžeme si myslet, že jen promořujeme, tak už jen pouhý fakt, že tady stoupá počet infikovaných, který je velmi pečlivě sledován všude na světě, znamená, že se staneme rizikovou zemí. Tedy zemí, která není úplně spolehlivá, protože nedokáže udržet infekci pod kontrolou. Naši sousedé začnou zavírat své hranice a to povede k vážným politickým a ekonomickým důsledkům,“ vysvětluje.

Třetí fáze testování vakcíny

Některé vakcíny proti koronaviru se dostaly do třetí fáze testování. Jde například o očkovací látku vyvinutou farmaceutickou společností AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou.

„Používá velmi zajímavý systém – vezme jiný neškodný virus, zabalí do něj část genetické informace a zavede ho do buněk pacienta. Tím pádem se neustále produkují antigeny, proti kterým vzniká protilátková a buněčná odpověď a tedy imunita,“ popisuje biochemik.

Čtěte také

Stále nevěřím tomu, že se vakcíně přiblížíme už v červenci, říká biochemik Konvalinka

„Zahájili třetí fázi klinických studií. Testy probíhají na 5 tisících pacientech v Brazílii a ve Velké Británii. Třetí fáze ale ještě neznamená schválenou vakcínu,“ pokračuje Konvalinka.

Sám přitom před několika týdny na Plusu vyjádřil pochybnost, že se ještě v červenci dostanou do třetí fáze testování některé látky. Skeptický k tomu, že by vakcína mohla být na trhu brzy, je i teď:

„Nebude stačit 5 tisíc pacientů, budou potřebovat ještě další ověřování bezpečnosti, které bude trvat dlouho. Takže já si pořád myslím, že i ten nejoptimističtější scénář by znamenal nasazení vakcíny na začátku příštího roku. A další otázkou je, jestli budou schopni vygenerovat miliony dávek, které budou zapotřebí,“ dodává biochemik Jan Konvalinka.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou. Zeptala se ho mimo jiné, co už víme o kolektivní imunitě proti koronaviru, nebo jaký přístup volit u lidí s mírnými příznaky nákazy.