Virus už nezmizí, ale že pandemie do dvou let skončí, je jisté, říká biochemik Konvalinka
Ve světě se nedávno potvrdily tři případy, kdy se pacient zbavil koronaviru a po čase se jím opět nakazil. Podle biochemika Jana Konvalinky ale nejde o průlomovou informaci. „Je důležitá, protože víme, že je to možné. A potvrzuje, že se nám nepodaří viru úplně zbavit,“ míní šéf výzkumného týmu Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
„Z tisíců pacientů máme tři, což je velmi málo. A ve všech případech byl průběh choroby po druhé infekci mnohem mírnější. Máme tedy odpověď, že imunita po prodělané nemoci není neomezená, není sterilizující a není úplně protektivní. Na druhou stranu se zdá, že je ochranná. Tito tři lidé byli do jisté míry chráněni, choroba u nich neproběhla nijak dramaticky a zdá se, že pro většinu lidí, kteří ji prodělají, platí, že nějaký typ imunity získají,“ vysvětluje prorektor Univerzity Karlovy a pokračuje:
Čtěte také
„Zhoršuje to trochu predikci. Myslím, že to je konsensus ve vědecké obci, že se nám nepodaří virus eradikovat, úplně se ho zbavit. Takže občas budeme koronavirové epidemie zažívat. Dobrá zpráva ale je, že drtivá většina lidí nemoc nedostane podruhé a tu malou část lidí, která onemocní, už neohrozí.“
Podle biochemika je to do jisté míry dobrá zpráva i pro vývoj vakcíny. „Potvrdilo se, že koronavirová vakcína musí vybudit velmi silnou imunitní odpověď a musí být vymyšlená tak chytře, aby byla ještě silnějším stimulem pro imunitní systém, než je samotná lehká infekce virem. Přístupů je naštěstí celá řada a je velmi slušná šance, že některé z nich, nebo minimálně jeden z nich bude fungovat tak, aby vybudil silnou imunitní odpověď, která bude nejen protilátková ale i buněčná,“ vysvětluje docent Konvalinka.
Pandemie do dvou let zmizí
Světová zdravotnická organizace (WHO) doufá, že pandemie způsobená koronavirem bude za méně než dva roky minulostí.
„To, že za dva roky pandemie skončí, je skoro jisté. Je pravděpodobné, že se tento virus bude chovat stejně jako ostatní respirační viry. Buď zvládneme proočkovat populaci, v což doufám, nebo najdeme účinné léky. Nebo nakonec, což je podle mě represivní a černá varianta, promoříme celou populaci a tím pádem získáme určitou imunitu,“ přibližuje Konvalinka.
„Jestli se virus bude periodicky vracet a bude způsobovat menší epidemie, je věc jiná. Nemyslím si, že by virus zmizel, ale pandemie ano,“ míní. „I španělská chřipka za dva roky zmizela, i když jsme neměli ani lék, ani plukovníka Prymulu, ani epidemiologické studie,“ přirovnává.
Poučení ze španělské chřipky nemáme
Konvalinka upozorňuje, že současná situace se příliš nedá srovnávat s epidemií španělské chřipky. S tou se svět potýkal před více než sto lety.
„Španělská chřipka přišla na konci první světové války do vyhladovělého a zbídačeného obyvatelstva se zjevně potlačenou imunitou. Ta situace je tedy obtížně srovnatelná s tím, co máme kdekoliv ve světě dnes. Navíc lékařská péče byla na nesrovnatelné úrovni a tvrdě zasažena válkou. A také ten virus má jiné vlastnosti. Můžeme se tedy naučit nějaké obecné zásady, jak s infekcí zacházet, což se epidemiologové velmi dobře naučili, ale přímé poučení tak úplně nemáme,“ vysvětluje biochemik.
Čtěte také
Potvrzuje, že oba viry, stejně jako všechny velké epidemie za posledních 200 let, pocházejí od zvířat. A také je pravděpodobné, že španělská chřipka měla prapůvod v Číně.
„Našly se ostatky námořníků, kteří zamrzli někde na Špicberkách a vědci dokázal izolovat virus, kterým byli infikováni. Takže dnes máme genom španělské chřipky, který můžeme srovnat s některými jinými epidemiemi. Zdá se, že šlo opravdu o chřipku z ptáků, která vznikla v Číně. S čínskými dělníky se dostala na pacifické pobřeží Spojených států a odtud s dobrovolníky americké armády do Evropy a pak do zbytku světa. Je to nejpravděpodobnější hypotéza, ale není stoprocentně prokázaná,“ popisuje biochemik.
Repelenty proti koronaviru?
Nedávno se objevily zprávy, že před koronavirem zřejmě chrání i některé repelenty. Podle britské studie jedna z látek využívaných k výrobě repelentů - citriodiol - ničí koronavirové kmeny. Konvalinka připomíná, že citriodiol se vyrábí z oleje z listů a větviček blahovičníku.
A odkazuje na knihu Děti kapitána Granta od Julese Verna.
Čtěte také
„Kdo ji četl, ví, že tam píše o blahovičnících rostoucích v Austrálii, které mají spoustu zajímavých efektů. Například že údajně zlepšují chování kriminálníků, ale také že mají repelentní a dezinfekční účinek. A o tom zprávy existují.“
„Nepřekvapuje mě tedy, že některé složky éterických olejů z blahovičníku mohou zabíjet patogeny včetně virů. Nemůžu to prokázat, ale nepřekvapuje mě to a připadá mi to jako krásná historka,“ dodává biochemik.
Lze o testování v Česku mluvit jako o masivním? Je možné vysvětlit, proč dva lidé stejného věku, pohlaví a fyzické zdatnosti prodělají nemoc covid-19 různě? Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou.
Související
-
Dodat vakcínu proti covid-19 a nepodělit se o výsledky testů je znepokojivé, varuje farmaceut Mátl
Přestože Vladimir Putin ohlásil, že ruské ministerstvo zdravotnictví schválilo první očkovací látku proti covid-19, experti varují, že hovořit o úspěchu je předčasné.
-
Evoluční biolog Zrzavý: Covid-19 je banální virózka, která nezkrátí život o víc než několik měsíců
O původci pandemie, viru SARS-CoV-2, toho zatím moc nevíme, uznává profesor evoluční biologie Jan Zrzavý. „Na lidskou evoluci koronavirus nebude mít vliv,“ říká.
-
Nesledujte zprávy o covidu, přestaňte se cítit jako oběť a něco dělejte, radí psycholog Štrobl
Psycholog Daniel Štrobl v pořadu Osobnost Plus vysvětluje, jak se dlouhodobý stres podepisuje na lidském zdraví.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka