Všechno špatně – nápad přichází pozdě, s malými investicemi a je zastaralý, komentuje plán na českou vakcínu biochemik Konvalinka

O výhradách, které mají čeští učenci k vládnímu záměru, Konvalinka mluvil i s premiérem Andrejem Babišem (ANO) nebo členem krizového štábu, epidemiologem Romanem Prymulou.

Čtěte také

Zubařům vyšlo 1,4 milionu Čechů, kteří už byli v kontaktu s virem, zpochybňuje čísla ve studii promořenosti vakcinolog Beran

„Nechci mluvit za ně, ale mám pocit, že snad celkem pochopili (naše) argumenty,“ říká Konvalinka ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

„Všechno je tady špatně – nápad přichází moc pozdě, s malými investicemi, je poměrně zastaralý a nestojí za ním lidé, kteří prokázali, že by něco takového mohli zvládnout,“ dodává. Šéfa resortu zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se ale zastává, protože s ním má zatím velmi dobrou zkušenost. Vědce prý chápe a naslouchá jim. V tomto případě byl možná jen mylně informován.

„Kdybychom se do toho měli pustit, tak jedině v rámci mezinárodní spolupráce. Naše země je na vlastní vakcínu moc malá. Stejně jako je malá na vývoj českého mobilu nebo rakety na Mars,“ hodnotí Konvalinka.

Chybí koordinace

Celá řada špičkových pracovišť v zemi je podle biochemika zapojená do spousty různých projektů a bylo by tedy vhodné vše řádně koordinovat. Aby bylo jasné, kdo co dělá.

Virus není tak smrtelně infekční, jak jsme si mysleli – nerozšířil se tolik a nakažených je relativně málo. Dává nám to šanci chytrou karanténou a mohutným testováním všechny infikované izolovat. A nás ostatní nechat normálně žít.
Jan Konvalinka

Čtěte také

Česko chce vyvinout vakcínu proti koronaviru rychle a levně. Nevědí, o čem mluví, kritizuje imunoložka Říhová

„Zejména postrádám jasný plán týkající se strategie testování a dalšího chování k virové epidemii. Teď už bychom měli mít mnohem jasnější představu, jak se budeme k viru a k našim obyvatelům chovat,“ říká Konvalinka s naději, že nejpozději v pondělí (11. května) se od vlády dozvíme jasné informace.

Konvalinka opakuje i své dřívější postesknutí nad tím, jak málo vládní představitelé využívají nabízené testovací kapacity vědeckých pracovišť. Tu zatím stát využívá maximálně na třetinu. „Určitě to není záměr, ale jde o nedostatek koordinace. Státní úřady na rychlé reakce nejsou zvyklé, ale musí se to naučit.“

Vědec musí počítat s chybou

Studie kolektivní imunity uvádí hodnotou promořenosti populace v řádu promile. Jak ale uvedl vakcinolog Jiří Beran, v Interview Plus, podle sledování, které zorganizovali tuzemští stomatologové, je to 14 %.

Čtěte také

Vojtěch: Kdyby došlo k novému ohnisku nákazy covidem-19, může se v populaci šířit rychle a masivně

„Tomuto číslu nevěřím. Nikdy nevěřte nikomu, kdo vám řekne, že nemá chybu,“ upozorňuje. „Platí to pro osobní vztahy, politiky, ale i vědce. Všechny testy mají chybu, ale je důležité vědět, jakou,... a počítat s ní. V rámci veřejného testování promořenosti si s tímhle dali vědci velkou práci.“

V tuto chvíli už podle Konvalinky víme, že kolektivní imunita je iluze. Odborníci jsou si navíc vědomi hrozící druhé vlny infekce, která by mohla přijít na podzim posílená tradičním obdobím respiračních onemocnění.

„Dokud nebudou účinné léky, musíme izolovat infikované. A abychom je mohli izolovat, musíme vědět, kteří to jsou,“ vysvětluje s tím, že lidí zcela bez příznaků je třetina až polovina, což je jednou ze záludností onemocnění covid-19.

Abychom se mohli účinně bránit prostřednictvím chytré karantény a izolace, potřebovali bychom prý test, kterým bude možné jednoduše otestovat hodně lidí, a přitom poznat i bezpříznakové případy.

Ve Spojených státech se zřejmě na vývoji podobného testu pracuje. „Američtí výzkumníci prý identifikovali způsob, jak poznat nejranější odpověď organismu na to, že se do něj dostane patogen,“ popisuje biochemik.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou. Mluvili také o případech reinfekce v Koreji nebo vyhlídkách na očekávanou druhou vlnu pandemie.