Česko chce vyvinout vakcínu proti koronaviru rychle a levně. Nevědí, o čem mluví, kritizuje imunoložka Říhová

7. květen 2020

Česko se rozhodlo zařadit mezi země, které se snaží vyvinout vakcínu proti nemoci covid-19. Ministerstvo zdravotnictví vývojem pověřilo Státní zdravotní ústav (SZÚ), Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Čtěte také

Na vakcíně už ale po celém světě pracuje asi stovka vědeckých týmů, proč se do výzkumu teď zapojuje i Česko?

„Vzdorujeme pandemii, kterou moderní svět nezná. Je velmi nepravděpodobné, že by někdo měl jako prioritu zásobovat zrovna český trh,“ uvádí ve vysílání Českého rozhlasu Plus šéfka výzkumného týmu a poslankyně Věra Adámková (ANO). Připomíná, že historicky máme s vývojem vakcín velké zkušenosti.

Klasická vakcína to být nemůže

Cílem výzkumu je vyvinout vakcínu, která by obsahovala malou část mrtvého viru. Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly ale tato „klasická“ vakcína nemusí být účinná a poukazuje na to, že v zahraničí se zaměřují na složitější konstrukce vakcín.

„Vyvíjejí se vakcíny se složkami, které zvyšují imunitní odpověď, anebo se genetická informace vkládá do jiného nosiče, například baculoviru, což dohromady více stimuluje imunitu,“ vysvětluje předseda České vakcinologické společnosti.

Imunitní odpověď po prodělání onemocnění covid-19 je totiž nízká, a u některých skupin dokonce prakticky nulová. Při použití mrtvého viru by odpověď organismu mohla být ještě slabší.

Kdyby to bylo takto jednoduché, tak by byla vakcína už dávno vyvinutá.
Roman Prymula

Čtěte také

Vláda chce vývoj podpořit desítkami milionů korun, to je ale podle Prymuly naprosto nedostatečné. Rozpočty na vývoj vakcín se totiž pohybují v řádu stovek milionů až jednotek miliard. Navíc ne kroun, ale dolarů.

Proti tomu, aby se Česko samostatně pustilo do vývoje vakcíny, už vystoupila i Učená společnost České republiky. Podle její předsedkyně Blanky Říhové nepůsobí záměr vyvinout vakcínu tak rychle a tak levně příliš promyšleně ani seriózně.

„V čele týmu stojí doktorka, která nemá absolutně žádnou zkušenost s vývojem vakcín. A z toho, jak to bylo prezentováno, se nám zdá, že nevědí, o čem mluví,“ kritizuje imunoložka Říhová s tím, že peníze by se měly vynakládat na účelnější a lépe připravené projekty.

Epidemiolog Rastislav Maďar proti tomu snahu o vývoj vakcíny oceňuje. Připomněl, že Československo v této oblasti bývalo soběstačné – dnes už ale de facto všechny vakcíny importujeme ze zahraničí.

Máme tady přece tradici...

„To je pravda. Býval tu Ústav sér a očkovacích látek. Ale ten byl před 30 lety zrušený a veškeré znalosti se poztrácely. Bylo by výtečné, aby se něco takového opět vytvořilo, ale pro to teď není situace,“ podotýká Říhová.

Čtěte také

Podle ní by se české vědecké kapacity měly spíše zapojit do probíhajícího mezinárodního bádání v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO).

Na světě existuje několik nadějných látek, které už dokonce pokročily do první fáze testování na lidských dobrovolnících. Mezi nimi je i zcela nové pojetí vakcíny, které je založené na molekule mRNA.

Její fungování přibližuje vědecký redaktor Českého rozhlasu Martin Srb: „Virus vstupuje do buňky pomocí povrchového proteinu, který funguje jako paklíč. mRNA je potom něco jako popis nebo plánek tohoto paklíče – imunitní systém by si měl podle něj v ideálním případě vytvořit protilátky, které by se navázaly na skutečné virové paklíče, aby nepasovaly do buněčných zámků.“

Víc se dozvíte v audiozáznamu Speciálu Jana Bumby.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.