Zubařům vyšlo 1,4 milionu Čechů, kteří už byli v kontaktu s virem, zpochybňuje čísla ve studii promořenosti vakcinolog Beran
Studie kolektivní imunity odhalila velmi nízký počet nakažených nemocí covid-19 v české populaci. Pohybuje se v řádech jednotek promile. Ředitel Centra očkování a cestovní medicíny Jiří Beran upozorňuje, že studie nezachycuje lidi s bezpříznakovým průběhem nemoci.
„V tuto chvíli výzkumníci zachytili z 27 tisíc provedených testů jen 107 osob, což je relativně strašně málo, ale vypovídá to o tom, že depistážní opatření, tedy vyhledávaní kontaktů hygieniky, byla provedena velmi dobře. Hygienické stanice nám zachytily téměř všechny kromě 0,4 případů covidu-19. To je naprosto úžasný úspěch,“ říká profesor epidemiologie v Interview Plus.
Čtěte také
Kdyby výzkumníci měřili správný parametr bezpříznakového průběhu, museli by se podle něj dobrat k úplně jiným výsledkům. „Na to, aby bylo možné sledovat osoby, které onemocnění prodělaly bez příznaků, se musí jako parametr vnímat celulární (buněčná) imunita, která brání množení viru v buňce,“ vysvětluje.
Jiný výzkum?
„Zúčastnil jsem se sledování, které zorganizovali mezi sebou stomatologové. V tuto chvíli je tam vyšetřených 400 osob a pozitivitu protilátek má přibližně 14 %, což odpovídá realitě. Znamená to, že 14 % se setkalo s virem a tito lidé velmi dobře zareagovali s celulární imunitou. Kdybych to měl vztáhnout na celou populaci, v tuto chvíli by to znamenalo, že je tady 1,4 milionu lidí, kteří byli v kontaktu s virem a nemusí se toho už obávat,“ popisuje vakcinolog.
Může přinést uvolňování opatření novou vlnu epidemie? „Jsem optimistický. Naši lidé jsou disciplinovaní, a pokud budou dodržovat základní opatření, tak k přenosu dojde úplně minimálně. Nebojím se, že by tady bylo pozitivních nějak podstatně víc,“ věří.
Chybí výrobní kapacity
Vláda tento týden oznámila, že se Česko snaží vyvinout vlastní vakcínu. „Jsem k tomu projektu jako celku skeptický,“ přiznává Beran s tím, že plán naráží na dva problémy. Jako první zmiňuje typ očkovací látky, která podle něj nemá větší naději na úspěch z hlediska imunitního systému.
Čtěte také
„Je to použití inaktivované vakcíny. Tento typ povede k tomu, že bude vytvářet jenom protilátky. Ty my ale nepotřebujeme, my potřebujeme podpořit celulární imunitu, aby udržela virus uvnitř buňky. K tomu slouží jiné typy očkovacích látek, které jsou velmi podobné látce vyvíjené v poslední době proti ebole. Šel bych tedy cestou této vektorové vakcíny,“ vysvětluje.
Druhým problémem je nedostatek výrobních kapacit. „Nemáme kvalitní produkční linky, kde by se mohly vakcíny vyrábět, které mají schválenou dobrou výrobní praxi třeba Státním ústavem pro kontrolu léčiv… Ale i když jsem skeptický, tak bych to nezatracoval, protože metody, které se instituce při vývoji očkovací látky naučí, se dají v budoucnu využít proti jiným virům a pandemiím,“ dodává vakcinolog.
Testování vakcíny
Na vývoji vakcíny pracuje po celém světě asi stovka týmů. Některé z nich už začaly testování na lidech. Pokud nebude mít Česko vlastní vakcínu, dostane se k ní v zahraničí?
„Nebude to asi okamžitě, kdy se začne vyrábět, ale třeba po několika měsících. Nemůžeme ale počítat s tím, že lidé z běžné populace budou ti první, kteří budou imunizováni. Pokud se naší vládě a ministerstvu zdravotnictví podaří zajistit několik tisíc dávek vakcíny, primárně budou imunizovány osoby s chronickým onemocněním,“ míní.
Čtěte také
Výhodou by podle Berana bylo zapojit se do testování vakcíny vyvíjené v zahraničí. „Myslím, že vývoj očkovací látky bude kopírovat vývoj vakcíny proti ebole. Tu na začátku vyvíjely drobné farmaceutické společnosti, od nichž to pak koupily velké nadnárodní společnosti,“ naznačuje.
Nemůže se kvůli velkému spěchu při vývoji vakcíny objevit víc nežádoucích účinků? „Neobávám se, že by nás moderní technologie, které by měly být použity při výrobě očkovací látky, mohly nějakým způsobem poškodit,“ myslí si profesor epidemiologie Jiří Beran, ředitel Centra očkování a cestovní medicíny.
Celé Interview Plus Veroniky Sedláčkové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Existuje účinná léčba nemoci COVID-19? A vyvinuli už vědci vakcínu?
Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že pro onemocnění COVID-19 zatím není doporučena žádná specifická antivirová léčba. Infikovaní by měli zahájit podpůrnou léčbu příznaků.
-
Světová média píšou o skupinách lidí ohrožených koronavirem i o hledání vakcíny
Méně náchylné jsou oproti mužům ženy, oproti jiným věkovým skupinám jsou méně náchylné děti. Jak o nemoci COVID-19 informují světová média?
-
V liberecké krajské nemocnici použili k léčbě nemoci covid-19 krevní plazmu od vyléčeného dárce
Nemocnice se rozhodla tento postup využít pro pacienta ve vážném stavu. Byl hospitalizován na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, které o tuto možnost samo požádalo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.