Obrana, nebo Green Deal? Dekarbonizace zlepší výkon ekonomiky i bezpečnost, věří Niedermayer
Lídři Evropské unie se v Bruselu shodli na nutnosti rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Se závěry unijního summitu souhlasilo 26 států a nezpochybnilo je ani Maďarsko, přestože je nepodporuje. „Je to velmi zajímavý moment. Skoro to zní tak, že Maďaři akceptovali, že by se některá rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky nemusela přijímat jednomyslně,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
Unie podle něj potřebuje funkční zahraniční politiku a dohodu, kdo a jak za ni bude vystupovat na mezinárodním hřišti. Tedy přesně to, co si nepřeje mimo jiné Kreml.
Čtěte také
„V ruském propagandistickém pořadu před pár dny padlo, že Rusko má výjimečnou šanci dosáhnout toho, že Evropa nikdy nebude jednotná a silná. A bohužel je to i politika Donalda Trumpa, který se raději než se supervelmocí bude bavit s jednotlivými státy,“ dodává.
Větší koordinace je podle něj nutná i v oblasti bezpečnosti, aby jednotlivé země efektivně investovaly do své obranyschopnosti. Například evropský systém protivzdušné obrany by měl být pořízen z fondu, do kterého přispějí členské země, a spravován společně.
„Velení by mělo být v rámci evropského křídla NATO, nedává nejmenší smysl, abychom vytvářeli nové procedury a systém velení a řízení,“ podotýká Niedermayer, zároveň ale věří, že Aliance bude i nadále fungovat i přesto, že Trump se v minulosti americké závazky pokoušel zpochybňovat.
Utrácet efektivně
Podle předsedy Národní rozpočtové rady a bývalého viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla není ani bohatá Evropa schopna financovat Green Deal a zároveň vydávat podstatně více peněz na obranu.
Čtěte také
„Nesouhlasím s ním, protože ty věci, které probíhají v rámci dekarbonizace, zlepšují výkon ekonomiky a zároveň zvyšují naši ekonomickou bezpečnost. Mluvím o hlavních dvou pilířích snižování emisí: více obnovitelných zdrojů a snižování spotřeby energií,“ namítá Niedermayer.
Evropa už dnes do obrany investuje zhruba 2 procenta HDP a skokové navýšení třeba o procento podle europoslance nepřipadá v úvahu, protože by to ani nebylo možné utratit. Pomalejší navyšování je ale podle něj v pořádku.
„Logika Velké Británie nebo české vlády, že budeme navyšovat o 0,2 procenta ročně, je dobrá. Bavíme se o 16 miliardách korun, to není žádná astronomická suma. Ty peníze musíme najít,“ zdůrazňuje.
Niedermayer s odkazem na zprávu Maria Draghiho uvádí, že Unie masivně plýtvá prostředky na vědu a výzkum tím, že nekoncentruje jeho kapacity. Více využít by se také mělo ukrajinské know-how v oblasti dronů.
„Jsou tam stovky firem vyrábějících sofistikované drony. Spoluprací můžeme dosáhnout mnohem větší obranyschopnosti, než když budeme znovu vymýšlet kolo. Jinými slovy musíme si říct, že dáme do obrany tolik, kolik je potřeba, ovšem cílem není utratit peníze, ale zvýšit obrany schopnost,“ uzavírá.
Poslechněte si celé Interview Plus.
Související
-
Ekonom Hampl: Globalizační éra končí. Trump zavádí cla a vyhovuje mu, že je i díky tomu celebritou
„Těch třicet krásných globalizačních let od pádu Berlínské zdi do nástupu covidu prostě končí,“ je přesvědčený v pořadu Řečí peněz ekonom Mojmír Hampl.
-
Vohánka: Dekarbonizace je megatrend, který se nezastaví. Politici se ale s byznysem musí bavit
Podle úspěšného byznysmena, zakladatele a hlavního majitele společnosti Eurowag Martina Vohánky jsou korekce zelené strategie potřeba. Varuje ale před velkými změnami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
