Bez oceli nevyrobíme ani tank, kritizuje průmysl plány Unie. „Obnovitelné zdroje stačí,“ říká komora

4. březen 2025

Levnější energie, větší konkurenceschopnost Evropy, menší závislost na dovozu fosilních paliv. Nejen to by měla přinést Dohoda o čistém průmyslu, kterou představila Evropská komise. „Směřujeme správným směrem,“ soudí Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. „Kvůli politickému tlaku v Evropě slábnou klíčové průmysly, přináší to bezpečnostní rizika,“ varuje Petr Jonák ze Svazu průmyslu a dopravy.

Hlavní výtka kritiků zní, že není reálné zachovat konkurenceschopnost evropských firem a zároveň dodržet původní klimatické cíle. Teď mluvíme především o dílčím cíli – snížení emisí CO₂ o 90 procent do roku 2040. Vy to vidíte jinak?

Chalupa: Reálné to minimálně teoreticky je. A byla by chyba z tohoto cíle slevovat. Dáváme si záležet na tom, abychom drželi dvě podstatné linie – udržet náš průmysl a zajistit mu konkurenceschopné náklady na energie. A zároveň dále podporovat rozvoj čistých technologií a obnovitelných zdrojů.

Pane Jonáku, vy jako hlavní problém vnímáte to, že Evropská komise nadále prosazuje redukci emisí CO₂ o 90 procent. Nicméně podle plánu Evropské komise je právě splnění klimatických cílů tím, co uvolní kapitál pro firmy, zpřístupní energii a zajistí spravedlivé, prosperující prostředí. Vidíte to jinak?

Čtěte také

Jonák: Vidím to jinak. My vůbec nezpochybňujeme klimatickou změnu a potřebu ji řešit. Současný cíl Evropské unie – snížení emisí CO₂ o 55 procent do roku 2030 – je méně ambiciózní než ten nový, který Evropská komise navrhuje v tomto dokumentu. K čemu ale vedl?

Evropskou unii opouští ocelářský a chemický průmysl, problémy mají automobilky. Na tom všem se podílí ne úplně šťastný politický tlak na snižování emisí. V minulých letech to bylo uchopeno tak, že dekarbonizace je provázena deindustrializací Evropské unie se všemi bezpečnostními riziky.

Unie jako černý pasažér?

Obory zasažené tlakem na dodržování klimatických cílů, jako je ocelářství nebo automobilový průmysl, mají podle Dohody o čistém průmyslu získat pomoc prostřednictvím specializovaných partnerství. Nemyslí tedy Evropská komise dostatečně i na ně?

Jonák: Nemyslí. Za prvé některá doporučení se mají zveřejnit až v příštím roce. To ukazuje mizernou akceschopnost Unie.

V loňském roce devět měsíců nefungovaly instituce, protože byly volby. Pak se skládala nová Komise, pak měla sto dnů hájení, než zveřejnila balík dokumentů, a teď je v těch dokumentech napsáno, že řada věcí se bude řešit až v příštím roce. Čas běží a problémy narůstají.

Čtěte také

Unie byla mnoho let spokojená s tím, že se nám daří snižovat emise i za cenu toho, že se firmy sebraly a z Unie odešly. Jejich roli převzala konkurence někde v Asii nebo Jižní Americe.

Je to krátkozraké i z pohledu ochrany životního prostředí, protože zdroj znečištění pouze přesuneme jinam, do země, která má méně přísnou legislativu.

Evropská unie se tak stává černým pasažérem, protože ocel budeme potřebovat úplně stejně, i když se v Evropě nebude vyrábět. Tank bez oceli nevyrobíte. Ani budovu.

Chalupa: Nesouhlasím, že to byla chyba. Myslím, že je to správné. A nemyslím si, že by pro nás mělo být důvodem to, že se někdo chová „špinavě“, abychom to dělali také jen proto, že sami nic nezmůžeme a máme na snižování emisí jen malý podíl.

Chybou je, že děláme kroky pomalu, i když bychom je měli dělat rychleji. Ale směřujeme správným směrem.

Čtěte také

Jakou roli bude hrát současná bezpečnostní situace a zapojení zbrojního průmyslu právě v souvislosti s Dohodou o čistém průmyslu?

Jonák: Pro nás to ukazuje, že Evropa má více problémů než jen klimatickou změnu. Z našeho pohledu je momentálně důležitější shodnout se na ucelené jednotné evropské strategii v oblasti obranného průmyslu než řešit parametrické změny a hádat se o to, jakým způsobem dosáhnout cílů, které pro nás nejsou úplně reálné.

Obrana je pro nás v tuto chvíli zásadnější téma. Evropská komise by to měla mít jako prioritu číslo jedna.

Chalupa: Obnovitelné zdroje a obrana ale nejsou v rozporu. Cesta je co nejrychleji zvyšovat objem obnovitelných zdrojů energie a tím si zajistit svoji nezávislost na dovozu energie.

Čím více obnovitelných zdrojů máme v energetickém mixu, tím máme větší jistotu, že nebudeme napadnutelní skrze vydírání, že nám někdo zastaví přísun energie a plynu. I ocelářský průmysl můžeme utáhnout obnovitelnými zdroji.

Poslechněte si celý pořad Pro a proti. Audio je nahoře v článku.

autoři: Karolína Koubová , ano
Spustit audio

Související