K demokratickému výběru papeže má církev odpor, říká politolog. Historik: V prvních staletích to šlo

Je správné, když papež komentuje klimatickou krizi, migraci nebo válku na Ukrajině, jak to ostatně dělal i papež František?

Petr Kubín: Myslím si, že ano, že se to od něho i čeká. Zvlášť třeba na Ukrajině čekali, že se papež postaví jasněji na jejich stranu, že pojmenuje, kde je agresor. Což neudělal, bohužel.

A co se týče klimatické změny, jeho encyklika Laudato si’ je prostě úžasná. Je to, co jsme od ní my, jak katolíci, tak veřejnost, čekali.

Čtěte také

Generace Z mění volbu papeže v popkulturní událost a posouvá církev do virální éry, líčí Politico

Petr Kratochvíl: Vnímám to na jednou stranu podobně. Na druhou stranu ale musím říct, že řada z těchto témat vyvolávala spory, konflikty. Zrovna Ukrajina je oblastí, kde se postoj papeže Františka proměňoval od velmi váhavého až po kritický vůči ruské invazi.

Ale pak je tady řada dalších otázek, které politici, nemluvím o katolících, papežovo angažmá nevnímají pozitivně, neslyší to rádi. Například když se papež modlil za ty, kteří zemřeli na americko-mexické hranici. A tyto spory (s politiky, pozn. red.) se potom odrážejí dovnitř katolické církve.

Takže ano, to angažmá je jistě na místě, ale zároveň je to téma, které vyvolává velké emoce uvnitř i vně církve.

Proměna komunikace

Pojďme k procesu volby nového pontifika, která začíná ve středu. Měl by se tento proces reformovat, aby byl srozumitelnější veřejnosti? Je legitimní v takto uzavřené podobě? Je to volba hlavy organizace se skoro jednou a půl miliardou věřících.

Kratochvíl: To je samozřejmě otázka do pranice. Já si myslím, že katolická církev minimálně v době Františkově na to šla opačným směrem, to znamená odspoda.

Pokud můžeme mluvit o větší transparentnosti, otevřenosti, dialogičnosti, tak se spíše týkala procesu synodálního, inspirovaného některými východními církvemi, kde synodalita přetrvala nepřerušeně. Tento proces potom vede k tomu, že se na jistých úrovních mírně otevírá katolická církev třeba i přítomnosti žen, přítomnosti laiků a tak dále. Ale že by došlo v dohledné době k výrazné reformě volby papeže…

Čtěte také

iROZHLAS

Přenos pohřbu papeže Františka sledovaly v Česku 2,2 milionu lidí. V Římě se loučilo na 400 tisíc truchlících

Nějaké reformy v minulosti probíhaly, ale byly to změny, které se týkaly počtu volitelů, počtu kardinálů a podobně. Otevření volby papeže mimo kardinálský sbor, to si skutečně v nejbližším ani ve střednědobém horizontu neumím představit.

A bylo by to potřeba podle vás? Měla by se tímto způsobem, hypoteticky, proměnit katolická církev?

Kratochvíl: Z mého pohledu tam je rozhodně odpor, který občas z nitra katolické církve slyším vůči pojmu demokracie. Dokonce v průběhu synodálního procesu několikrát někteří přednášející opakovali, že synod není žádný parlament.

Tento jakoby despekt k politickému procesu nebo k demokracii tam přítomný je. Ale z mého pohledu není žádný principiální spor mezi tím, že církev je i duchovní instituce, a tím, že by se mohla demokratizovat.

Jiné nekatolické církve tenhle proces znají – že místní sbor nebo místní farnost si volí svoje zastupitele a ti zastupitelé potom na vyšší úrovni volí nejvyššího představitele církve. To existuje i jinde.

V rámci katolické církve jsme od toho ještě velmi vzdáleni. A jak říkám, existuje pořád vůči tomu velký odpor. 

Kubín: S tím musím souhlasit. I katolická církev kdysi dávno byla demokratickou institucí, minimálně v prvních staletích. A to, že volí kardinálové, tady máme „teprve“ tisíc let. A teprve od roku 1621, od reformy Řehoře XV., je to tajná volba.

Já si dovedu představit změnu. Určitě k ní v budoucnu dojde, otázka je, jestli my se toho dožijeme.

Obecně si myslím, že to není otázka, jestli mají být změněna pravidla volby papeže. Spíš je to otázka změny církevních struktur. A krok směrem k demokratizaci by byl samozřejmě velmi žádoucí. Ale to se netýká jenom volby nejvyššího biskupa, ale týká se to volby všech biskupů.

Vpřed, nebo zpět

Co očekáváte po odchodu papeže Františka a po zvolení nového římského biskupa? Spíš posun vpřed, nebo korekci zpět? Papež František byl velmi kritizovaný konzervativním křídlem, zároveň ale ani nenaplnil očekávání liberálů.

Kratochvíl: Já myslím, že z těch tří variant, to znamená konzervativec, středový stabilizující mediátor a někdo na progresivním konci, je velmi nepravděpodobná volba tradicionalisty. A to vzhledem ke složení sboru volitelů – kolik nových kardinálů, kteří sdílejí jeho vizi, najmenoval František.

Čtěte také

iROZHLAS

Konkláve začne příští týden, rozhodli kardinálové. Vyberou na něm nástupce papeže Františka

Sice u konkláve člověk nikdy neví, ale skutečně je to nepravděpodobné.

A otázka je jenom, jestli bude zvolen někdo středový. To znamená ten, který bude říkat, že chce uklidnit rozbouřené vody. To by byl někdo jako Pietro Parolin. Anebo zda to bude někdo jako, řekněme, František II. To by byl filipínský kardinál.

Kubín: Já bych si přál, aby pokračovalo reformní křídlo. Samozřejmě mohlo by to akcelerovat i tu reformu. Ale jak znám konkláve z minulých dob, tak se domnívám, že to bude spíš středová postava a že se nic zvláštního dít nebude. Nebude to ani konzervativec, ale ani žádný velký progres.

Za jak dlouho, myslíte, uvidíme bílý dým?

Kubín: Asi brzo, myslím si, že nejpozději v pátek 9. května.

Kratochvíl: Ano. Všechna poslední konkláve byla v horizontu několika dnů. Těch voleb je několik denně, takže myslím, že v horizontu několika málo dnů budeme vědět více.