Bude nový papež z Asie? Je na řadě, ale největší favorité zpravidla zvoleni nejsou, připomíná teolog
V sobotu se svět rozloučí s papežem Františkem. Podle teologa Martina Vaňáče během svého pontifikátu pokračoval v otevírání církve vůči novým myšlenkám a projevoval se jeho jihoamerický původ. „Mentalita a prostředí Latinské Ameriky je výrazně odlišné a je to něco, co Evropa potřebovala slyšet. Větší roli tam hraje lidová zbožnost, radost a větší emoce,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus.
Teolog v pořadu Interview Plus vyzdvihuje papežův odlišný styl, který byl patrný z jeho textů a projevů. „Odráží větší živost. Není to ten promyšlený, suchý a precizní teologický jazyk, kterým vynikal Benedikt XVI. Byl víc lidový, víc srozumitelnější,“ porovnává evropského a neevropského papeže.
Čtěte také
Od svých nejbližších předchůdců se podle něj František lišil i v přístupu ke kauzám sexuálního zneužívání v církvi.
„Jan Pavel II. byl pod vlivem zkušenosti z totalitních režimů, kdy se různá nařčení využívala k diskreditaci církve, skeptičtější. Oproti tomu Benedikt XVI. prosazoval tvrdší způsob, stále to ale považoval za selhání jednotlivců. Až František to označil za systémový problém,“ srovnává Vaňáč.
Poukazuje na to, že i František byl obviňován, že nepostupoval dostatečně striktně, zdůrazňuje ale, že církev není monolit a důraz na vyšetřování skandálů se liší napříč jednotlivými zeměmi i diecézemi, a to třeba i v rámci Česka.
Rozhodne Duch svatý
Papež František byl podle komentářů vstřícnější vůči rozvedeným a lidem ze sexuálních menšin, církevní historik ovšem podotýká, že šlo o opatrné změny, jak je ostatně pro církev typické.
Čtěte také
„Neřekne se, že to, co platilo dříve, už dnes neplatí. Jde o náznaky, v apoštolské exhortaci Amoris Leticia se to objevuje v jedné poznámce – že eucharistie nemá být odměnou za svátost, ale pokrmem pro slabé a hříšné. Takové opatrné otevření dvířek bylo pro Františka typické, nechtěl rozhodovat a suplovat roli místních biskupů,“ vysvětluje.
O nástupci papeže Františka rozhodne konkláve neboli to tajné hlasování kardinálů v Sixtinské kapli. „Všichni říkají, že ti nejsilnější kandidáti, kteří vcházejí do konkláve, se potom z něho jako kardinálové vracejí. Ale neplatí to zase úplně vždycky,“ komentuje Vaňáč.
Jako o jednom z favoritů se mluví o filipínském kardinálovi Luisi Antoniovi Taglemu, který nyní řídí důležité dikasterium pro evangelizaci. „Na řadě se dnes zdá být Asie. I tato geografická politika totiž od roku 1978, kdy papežství přestalo být italskou záležitostí, hraje roli,“ dodává.
Poslední volby papežů podle něj ukazují, že v prvním kole ještě volitelé nemají jasnou představu a teprve po něm se ukáže, jak si jednotliví kanditáti stojí.
„Potom se projeví většina a je zvolen třeba i někdo, kdo vůbec nebyl považován za kandidáta. A mnozí účastníci pak řeknou, že se podílejí na volbě, která je řízena Duchem svatým,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
