Rus, který do Prahy přivedl pomoc vlasovců. Radolinskij to myslel dobře a doplatil na to, říká Dudek
5. května 1945 začalo povstání českého lidu proti nacistickým okupantům. Zásadní roli v tom sehrál Československý rozhlas. Poté, co hlasatel Zdeněk Mančal pronesl větu „Je právě sechs hodin,“ už vysílal jen v češtině. „Nemůžeme říkat, že tato věta zahájila povstání. To by bylo nespravedlivé vůči těm, kteří se povstání pokoušeli připravit. I když vlivem okolností moc připravené nebylo,“ připomíná editor Českého rozhlasu Plus Petr Dudek, který se okolnostmi povstání zabývá.
Z vojenského hlediska byli organizátoři povstání ve složité situaci. I když bylo jasné, že se blíží konec války, Němci stále měli kolem Prahy velmi silné jednotky, které po přesunu od Benešova svedly těžké boje s povstalci v oblasti Pankráce.
Čtěte také
Nebylo ani jasné, za jak dlouho se do města dostane Rudá armáda. „Všichni si pamatovali osud varšavského povstání, které Rudá armáda nechala utopit v krvi a nečinně přihlížela. Představa, že by se opakoval varšavský scénář, byla velice zlověstná,“ podotýká Dudek.
Povstalcům také chyběly těžké zbraně a technika, ve vysílání rozhlasu proto od začátku povstání zněly výzvy v češtině, ruštině a angličtině, žádná ale nebyla spojenci vyslyšena. „Tím enormně vzrostla úloha vlasovců, kteří těžké zbraně měli,“ dodává k roli armády složené z bývalých sovětských zajatců, která se v závěru války postavila Němcům.
Z hrdiny zrádce
Jedním z těch, kdo vlasovce přiměl k pomoci povstání, byl i sovětský nadporučík Vladimir Radolinskij, který rovněž dodával informace do rozhlasu. Také jeho příběh Dudek zapracoval do dobové dokumentární hry Odvaha se nehodí.
Čtěte také
„Obrátil se na ně, protože mu záleželo na úspěchu povstání. Jako voják dobře chápal, že jsou povstalci v úzkých, a tak se spojil s velením vlasovců a přesvědčil je za pomoci fabulace, že Moskva není proti jejich zásahu ve prospěch povstalců. Což byla kapitální lež,“ upozorňuje.
Zatímco pro povstalce byla pomoc vlasovců vítaná, v České národní radě, v níž byli i komunisté, vyvolala poprask. „Pro komunisty to byli zrádci a o jejich pomoc nestáli. Do rozhlasu prosadili prohlášení, že národní rada nemá s vlasovci žádné ujednání, načež se mnozí vlasovci začali na patě otáčet a odcházet do svých výchozích pozic,“ popisuje.
„Radolinskij byl sice po válce za své aktivity oceněn, velmi záhy se o něj ale začala zajímat vojenská tajná služba a ocitl se v Moskvě, kde byl několikrát souzen a skončil na dlouho v gulagu. Ale přežil až do 90. let. Patřil zkrátka k těm, kteří to s povstáním mysleli dobře a doplatili na to,“ konstatuje Dudek.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
