Světová média píšou o skupinách lidí ohrožených koronavirem i o hledání vakcíny

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Covid-19 (ilustrační snímek)
0:00
/
0:00

Méně náchylné jsou oproti mužům ženy, oproti jiným věkovým skupinám jsou méně náchylné děti. Jak o nemoci COVID-19 informují světová média?

Většina lidí, kteří novou nemoc COVID-19 dostali, zažívá mírný průběh nemoci. Přesto se šíří panika, která může mít podle odborníků horší dopad než onemocnění samotné. Napsal to na svém facebooku kanadský infektolog a jeho post se následně stal virálním, když ho sdílelo víc než 300 tisíc uživatelů. 

Méně ohroženy jsou ženy a děti

Pro ženy je infikování se koronavirem pravděpodobně méně fatální než pro muže. Píše to britská BBC. Stejně tak u dětí je méně pravděpodobné, že na toto virové onemocnění zemřou, než je tomu u jiných věkových skupin. BBC čerpá ze studie čínského Centra pro kontrolu nemocí a doslova píše, že všechny informace, které mají, přicházejí právě z této rozsáhlé práce čínského centra. Podle té koronaviru podlehly jen dvě desetiny procenta nakažených dětí ve srovnání s 15% lidí starších 80 let. Na nemoc COVID-19 zemřely asi 3% infikovaných mužů, u žen je to o procento méně. Tyto dvě skupiny jsou k infekci buď méně náchylné, nebo si s ní jejich organismus dokáže lépe poradit. 

U obou pohlaví je také rozdíl v odpovědi imunitním systémů. Odborníky to ale nepřekvapuje, podobné je to totiž u spousty jiných infekcí včetně chřipky. Podle expertů to může být tím, že muži obecně bývají v horším zdravotním stavu než ženy, a to dost často kvůli zlozvykům, jakým je třeba kouření. Právě kouření může být problémem v Číně, kde podle odhadů kouří přes 50% mužů, zatímco žen kuřaček jsou jen 3%. 

Důležitým aspektem je i rozdílná reakce imunitního systému u mužů a žen. Ženy často trpí autoimunitními chorobami a existují důkazy o tom, že jsou také schopné vytvářet si proti infekci lepší protilátky, ukončuje BBC.

Proč onemocnění COVID-19 tolik nepostihuje děti?

Pro jednu z australských televizí to vysvětlovala pediatrička Asha Bowenová. Podle ní se jedná o kombinaci více okolností. Děti mají natolik mírný průběh nemoci, že se u nich koronavirus netestuje. A také se u nich spolu s koronavirem nevyskytuje tolik dalších onemocnění jako u jiných věkových skupin, které zvyšují riziko onemocnění koronavirem. 

Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující nemoc COVID-19 pod elektronovým mikroskopem na snímku z 13. února 2020 v r	NIAID Rocky Mountain Laboratories (RML) v USA.

Americký server Life Science upozornil, že nemoc COVID-19 se už rozšířila do všech světadílů kromě Antarktidy. Připomíná také slova prezidenta Spojených států, který řekl, že kdokoliv bude chtít získat test na koronavirus, dostane ho. Krátce poté americký ministr zdravotnictví prezidentova slova upřesnil: testování nejprve musí schválit lékař.

Americká vláda už kvůli větším kapacitám požádala soukromé společnosti a akademická pracoviště o pomoc při vývoji testu na koronavirus, to napsal deník New York Times. Teď by podle odhadů měli mít zdravotníci v USA k dispozici asi jeden milion testů. 

Web australské televize Seven News píše, že desítky týmů se s rostoucím počtem nákaz koronavirem snaží najít vakcínu. Nejenže sledují různé typy očkovacích látek, ale jedná se o očkovací látky, které jsou mnohdy vyvinuté novými technologiemi. Ty jsou rychlejší než tradiční vývoj očkování a mohou se ukázat také jako účinnější. Někteří vědci se dokonce zaměřují na dočasné vakcíny. Ty by mohly chránit zdraví lidí jen po dobu jednoho nebo dvou měsíců, než se podaří vyvinout dlouhodobější ochranu.

Spustit audio
autoři: Martina Rasch , Marek Kuchařík | zdroj: Český rozhlas