Nemůžeme být gramotní jako z 19. století, věda je dnes mnohem širší a hlubší, říká Vrtiška z Vesmíru

28. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mladá žena, knihy, knihovna, antikvariát (ilustrační foto)

„To, co víme, je čím dál komplexnější a složitější. Vyznat se v tom není snadné ani pro odborníky. Natož pro laickou veřejnost. V tom smyslu, jak mohl být vědecky gramotný člověk 19. století, dnes není gramotný nikdo, protože věda se rozvinula do takové šíře a hloubky, že to nemůže nikdo pojmout,“ je přesvědčený Ondřej Vrtiška, šéfredaktor časopisu Vesmír, nejstaršího vědeckého časopisu u nás. 

Vrtiška začínal v populárním dětském časopise ABC. Přes stanici Leonardo se dostal až do redakce Vesmíru, kde převzal po Ivanu Havlovi post šéfredaktora.

Čtěte také

„Uživit se jako vědecký novinář zase takový problém nebyl. Ale je samozřejmě náročné, když máte časopis, který je celý věnován vědě – dělat ho tak, aby byl na trhu konkurenceschopných, aby se sám uživil a zároveň aby nerezignoval na smysl své existence,“ míní Vrtiška. 

Podle něj se málokomu a máločemu podařilo tak popularizovat vědu, jako se to stalo v posledních měsících díky šíření koronaviru. 

„Lidé si uvědomili význam vědy a její důležitost. A teď nemyslím jenom virologii, epidemiologii, ale třeba i sociologii nebo obecně práci s daty. Naučili se trošku, jak funguje statistika, naučili se znát exponenciálu a podobně,“ říká o vlivu pandemie Vrtiška.

Myslím, že pro běžné potřeby úplně stačí mít základní povědomí o tom, jak věda funguje. A znát základní principy, ke kterým věda dospěla.
Ondřej Vrtiška

Sám ale dodává, že celá situace má také svou odvrácenou tvář: „Na druhou stranu jsme všichni zahlceni záplavou informací a názorů, komentářů nejrůznějších expertů z nejrůznějších oborů, kteří částečně mluví o tom, čemu opravdu rozumějí, částečně mluví o věcech, o kterých nevědí o mnoho více než běžná laická veřejnost. Ale prezentují se jako experti. Vznikl tak obrovský galimatyáš, ve kterém je čím dál tím těžší se vyznat.“

Čtěte také

To se pak projevuje především rezignací na snahu ověřovat si informace a nepodléhat dezinformacím. Paradoxně situaci nepomáhá podle Vrtišky ani to, že o světě toho víme daleko více než v minulosti. O gramotnost, jakou se pyšnili vědci v 19. století, by vlastně lidé podle něj ani usilovat neměli.

„Myslím, že pro běžné potřeby úplně stačí mít základní povědomí o tom, jak věda funguje. A znát základní principy, ke kterým věda – pokud jde o fungování světa – dospěla,“ říká Vrtiška.

Chemické očkování?

Nebezpečí nevědění ilustruje Vrtiška třeba na příkladu strachu z očkování.

Čtěte také

„Momentálně čelíme poměrně silnému odporu části veřejnosti vůči očkování, který je z velké části založen na neznalosti. Lidem chybí poznání, a tak se bojí, že jim mRNA vakcína může změnit DNA. Poznání toho, jak fungují buněčné mechanismy v lidských buňkách, by je přivedla k tomu, že to možné není,“ popisuje popularizátor vědy a pokračuje:

„Podobný je obecný odpor vůči vakcínám, protože obsahují hliník nebo jiné látky nebo protože obsahují obecně chemii. Lidé se toho bojí, aniž by si uvědomovali, že chemii máme ve špenátu nebo pohance – jsou tam desítky, stovky chemických látek.“

Důvěřujte Vesmíru

Právě lepší pochopení aktuálního vědeckého poznání světa je hlavním cílem časopisu Vesmír. „Vesmír nemůže nabízet jen články, které jsou na špičce aktuálního poznání a jsou psané pro odborníky. Protože pak by ten okruh zájemců byl příliš úzký a nesplňoval by tu roli, kterou má – představovat vědu širší veřejnosti,“ vysvětluje Vrtiška.

Čtěte také

Také proto časopis prošel zásadní proměnou. „Když jsme před pár lety změnili layout – grafickou podobu – časopisu, zavedli jsme nové rubriky, začali jsme více pracovat s těmi texty, aby se lépe četly, byly srozumitelnější i čtivější,“ dodává šéfredaktor.

To ale mnohdy znamená také spousty hodin práce navíc. „Vědci jsou zatraceně dobří v tom, co dělají ve vědě. A zdaleka ne všichni jsou zatraceně dobří v tom výsledky svého bádání sdělovat veřejnosti. Někteří ano – s nimi je potom té práce minimum. Ale některým musíme přece jenom pomoci. A někdy musíme pomoci hodně – potýkáme se s články dlouhé týdny i měsíce. Necháváme je vědcům přepsat, nebo je přepisujeme sami. Často i radikálně, aby v nich zůstala ta informace, ale přepsaná do formy, která bude čtenářům srozumitelná a bude je bavit to číst,“ popisuje podstatu své práce šéfredaktor časopisu Vesmír Ondřej Vrtiška.

Poslechněte si celý rozhovor Jany Klusákové s Ondřejem Vrtiškou.

Dozvíte se také to, jak se z mladého hydrobiologa stal redaktor dětského časopisu ABC a jak z této praxe těží dodnes. Společně pak zavzpomínali i na Ivana Havla, který časopis Vesmír vedl od 90. let.

autoři: Jana Klusáková , Ondřej Skácel
Spustit audio

Související