Dolanský: Britská královská rodina je „povolený bulvár“. Pro lidi je to jistota, ke které se upínají

Čtěte také

Británie zůstane monarchií, nabízí delší pohled do budoucnosti než republika, míní Bartoň. Je to přežitek, nesouhlasí Pánek

Své zážitky sepsal do knihy Barvy mého Londýna. Co se mu vybaví jako první, když se řekne Británie?

„Vybaví se mi sled těch událostí, které jsem tam měl možnost zažít. Já jsem neskonale vděčný, že jsem mohl zažít ty věci, řekněme, z první lajny, pokud to tak můžu říct. To znamená být přímo u toho. Ať to byl skon královny, ta neuvěřitelná atmosféra, ať to byla korunovace, ať to byly různé drobnosti,“ odpovídá Lukáš Dolanský.

Fenomén královské rodiny

O fascinaci královskou rodinou mluví jako o povoleném bulváru. 

„Protože to přece není bulvár. To je přece královská rodina, to je přece stát. Přitom je to v zásadě bulvární téma. Já jsem k tomu možná zpočátku přistupoval trošku, řekněme, s odstupem, ale pak jsem zjistil, že skutečně to, jak je a byla speciálně v případě královny Alžběty II. ona samotná i ta královská rodina propsaná do britské historie a do té společnosti, tak to bylo skutečně opravdové.“

Čtěte také

Karel III. se jako monarcha nesmí plést do politiky. Svůj vliv ale bude uplatňovat dál, myslí si novinář Kocourek

Odchod královny Alžběty II. měl v sobě mnoho symbolického a znamenal také příchod nového krále a kontinuitu na trůnu. 

„Pro Brity to bylo důležité střídání moci,“ říká Dolanský a vysvětluje: „To, že se tam neustále, řekněme, hádají politici, ta země má třeba spoustu problémů, ale k jedné věci se mohou upnout, a to je, že v čele toho státu bude kontinuita. A to je to, co mi třeba i ti běžní Britové říkali: My potřebujeme nějakou jistotu a tohle je něco, na co si můžeme sáhnout.“

Migranti z východu

„Indičtí a australští migranti jsou lepší než ti z východní Evropy,“ řekl Nigel Farage v roce 2015. Po brexitu totiž všechny lidi z východní Evropy, kteří v Británii pracovali, nahradili lidé z ještě větší dálky.

Čtěte také

Alžběta II. poodhalila svůj vnitřní neklid pouze jednou. Když rok 1992 označila za svůj „annus horibilis“, tedy hrozný rok

„Já si dovolím říct, že brexit byl do jisté míry o legálních migrantech z východní Evropy,“ míní Dolanský a dodává:

„Náš pohled je, že jaksi bílý Středoevropan by měl do britské společnosti patřit víc než třeba někdo z Pákistánu nebo z Nigérie. Ale tak to Britové nevnímají. Britové to vnímají pohledem britského impéria. Pro ně se člověk z Pákistánu podílel na britském úspěchu, a to nejenom historickém a finančním, mnohem víc než Polák.“

Kteří britští politici na něj nejvíc zapůsobili? Jak otřásl britskou společností skandál kolem BBC? A kde se vidí za deset let? Poslechněte si celý pořad Hovory. S Lukášem Dolanským mluvil Petr Vizina.