To nejlepší z rozhovorů s vědci. Poslechněte si, co Plusu exkluzivně řekli laureáti Nobelovy ceny

22. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy debata Plusu - mikrofon je připraven

Vědecká redakce Českého rozhlasu Plus si letos pro posluchače připravila několik exkluzivních rozhovorů s laureáty Nobelovy ceny. Připomeňte si, co o sobě samotných a samozřejmě také o svém výzkumu prozradili.

1. Z dělnického prostředí mezi laureáty Nobelovy ceny. „Jsem genetik, ale vlastní geny neznám,“ říká Paul Nurse

„Žili jsme v Londýně, otec pracoval v továrně a matka uklízela. Později jsem vlastně zjistil, že nebyli mými rodiči a mojí skutečnou matkou byla moje domnělá sestra. Otěhotněla v sedmnácti a moje babička předstírala, že jsem jejím synem. Dodnes nevím, kdo je mým otcem. Pravdu jsem zjistil úplnou náhodou skoro v šedesáti letech. Jsem genetik, ale své vlastní geny neznám,“ svěřil se Plusu genetik a mikrobiolog Paul Nurse, který je ředitelem ředitel Institutu Francise Cricka v Londýně.

Paul Nurse převzal v lednu 2020 čestný doktorát Mendelovy univerzity v Brně

2. V prosinci mluvil Paul Nurse s Českým rozhlasem Plus znovu.

Tentokrát mluvil o tom, zda podle něj vědci v letošní pandemii obstáli: „V roce 2020 mi z hlediska vědy a medicíny přišlo pozoruhodné, kolik vědců a výzkumných skupin obrátilo svou pozornost k otázkám, které nějak souvisí s koronavirem. Změnili své badatelské zaměření, aby přispěli k řešení nastalé situace.

Tento obrat, při kterém se přesměrovala značná část vědeckých kapacit, ale také vůle a odhodlání něco dokázat mi v něčem připomíná přistání člověka na Měsíci nebo vývoj penicilinu během druhé světové války.

To, že se podařilo přijít s vakcínou v tak krátkém čase, dokládá fantastickou úroveň současné vědy a organizace práce. Přitom nebylo potřeba pochopit velké množství nových, složitých věcí.“

3. Stonásobně posunul hranici zobrazování pomocí mikroskopu. „Je to víc než Nobelova cena,“ říká fyzik Hell

Na konci září mluvil o svém přínosu vědě, za který získal Nobelovu cenu, také německý fyzik Stefan Hell. A vysvětlil, v čem je jeho práce převratní:

„Zásadní objev spočívá v tom, že se ve fluorescenčním mikroskopu nepokoušíme drobounké struktury rozeznat tím, že bychom zpřesnili paprsek světla jako takový, ale tím, že si pomocí druhého paprsku pohráváme s osvětlením samotných pozorovaných molekul. Některé jakoby zhasneme, zatímco jiné necháme svítit. A tím od sebe jednotlivé molekuly snadno rozeznáme. Pracujeme na mikroskopech, které jsou opět desetktrát přesnější. To už je dohromady stonásobné zlepšení za posledních dvacet let.“

Tschechischer Rundfunk Stefan Hell

4. Nemám rád název teorie Velkého třesku, přiznává exkluzivně laureát Nobelovy ceny James Peebles

Kosmolog James Peebles získal Nobelovu cenu v roce 2019 za to, že se spolupodílel na objasnění hluku zachyceného pokusnou anténou. Šlo o zbytky záření, které ve vesmíru zůstaly po Velkém třesku. Jenže s názvem tohoto jevu má právě Peebles problém:

Název Velký třesk je každopádně zcela nevhodný. Říká se, že s tím označením přišel jako první Fred Hoyle, který to myslel spíše pohrdavě. Ale chytlo se to. V mládí jsem se pokoušel ten název změnit a nebyl jsem sám. Ale nikdo z nás neuspěl, tak jsem to vzdal. Trochu mě to mrzí. Na webu dnes najdete kromě kvalitních informací také řadu nepravdivých. Mnozí se proto domnívají, že nemám rád standardní kosmologii a nikoliv název této teorie. Ale nevím, jak to napravit.“

Kosmolog James Peebles

5. Za hmotu, která sama o sobě nemůže existovat, dostal Nobelovu cenu. „Přírodu neovládáme,“ říká fyzik

Extrémně chladnou hmotu, kterou Albert Einstein a Šatendranáth Bose teoreticky popsali téměř před sto lety, dokázali vědci vytvořit teprve nedávno. Nobelovou cenu za to získal fyzik Wolfgang Ketterle. O co jde, popsal pro Český rozhlas Plus:

Dosažení Bose-Einsteinovy kondenzace souviselo s vývojem velmi účinných technologií, které měly zchladit atomy blíže k absolutní nule než kdy předtím. Bose-Einsteinův kondenzát je vlastně taková hmota, ve které se atomy pohybují těsně za sebou. Můžete si představit hlasy – když vejdete do prostorné místnosti s velkým počtem mluvících lidí, slyšíte jenom hluk toho prostředí. Ale když lidé zpívají společně ve sboru, jde už o něco dost jiného. Nejlepší analogie je asi laser. Bose-Einsteinův kondenzát je totiž pro plyn z částic to, čím je laser pro světlo. Takže ve zkratce by se dalo říct, že se nám podařilo vyrobit materiál z atomů, který má stejné vlastnosti jako světelný laser.

Laureát Nobelovy ceny Wolfgang Ketterle

Poslechněte si všechny rozhovory.

autoři: Jan Žižka , Filip Rambousek , Martina Pouchlá , Štěpán Sedláček
Spustit audio