Jako cesta na Měsíc, srovnává laureát Nobelovy ceny Nurse vývoj vakcíny. Přesto ve vědě zůstane díra

17. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Paul Nurse v rozhovoru s Filipem Rambouskem

Co přinesl rok 2020 z hlediska vědy a výzkumu? Na to v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas Plus odpoví sir Paul Nurse, jedna z nejvýraznějších osobností současné vědy – ředitel Institutu Francise Cricka v Londýně a držitel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství.

Přestože vědci hrají v boji proti pandemii koronaviru klíčovou roli, řada vědeckých oborů zažívá těžké časy. I na vědu totiž dopadají nejrůznější omezení, zejména ta v oblasti mobility. Jak v náročném roce 2020 vědci obstáli?

V roce 2020 mi z hlediska vědy a medicíny přišlo pozoruhodné, kolik vědců a výzkumných skupin obrátilo svou pozornost k otázkám, které nějak souvisí s koronavirem. Změnili své badatelské zaměření, aby přispěli k řešení nastalé situace.

Čtěte také

Tento obrat, při kterém se přesměrovala značná část vědeckých kapacit, ale také vůle a odhodlání něco dokázat mi v něčem připomíná přistání člověka na Měsíci nebo vývoj penicilinu během druhé světové války.

To, že se podařilo přijít s vakcínou v tak krátkém čase, dokládá fantastickou úroveň současné vědy a organizace práce. Přitom nebylo potřeba pochopit velké množství nových, složitých věcí.

Základní principy související s koronaviry jsme už znali. Museli jsme pouze rozklíčovat některé detaily, které jsme pak dokázali velmi rychle aplikovat. Doposud se všeobecně předpokládalo, že vývoj vakcíny trvá pět až deset let. Teď se to podařilo za pouhý jeden rok.

Podle mého názoru to jednoznačně ukazuje, že ve vědě jde především o zdroje a odhodlání. Pokud máte obojí, můžete dosáhnout výsledku velmi rychle.

Výzkum v některých oblastech nabere roční zpoždění. V případě zejména medicíny je každé zpoždění velmi znepokojující.
Paul Nurse

Na druhou stranu: když se podíváme na obory, které s koronavirem nijak nesouvisí, vidíme spíš útlum aktivity, způsobený nejrůznějšími omezeními – sníženou možností mobility, horším přístupem do výzkumných laboratoří, knihoven a archivů. To se přece musí nějak projevit?

Musíme si uvědomit, že koronavirus zasáhl všechny oblasti lidské činnosti – a to včetně vědy a výzkumu. Mnoho vědeckých oborů zaznamenalo značný útlum. Myslím, že po tomto roce zůstane ve vědě jakási díra. Výzkum v některých oblastech nabere roční zpoždění.

U základního výzkumu by to nemusel být až takový problém. Ale v případě výzkumných projektů, jejichž cílem je co nejrychlejší aplikace – zejména v oblasti medicíny – tam je každé zpoždění velmi znepokojující.

Paul Nurse převzal v lednu 2020 čestný doktorát Mendelovy univerzity v Brně

Myslím, že škody způsobené pandemií koronaviru v oblasti vědy a výzkumu nebudou trvat dlouho. Věda se z toho dostane. Na některé vědce ale současná situace dopadá silněji: mám na mysli hlavně začínající vědce – magisterské studenty a doktorandy, ti de facto přijdou o důležitý rok na počátku své kariéry. Věřím, že to časem doženou, ale nebude to snadné.

Všechny vědce čeká několik náročných let. Většina z nás to určitě zvládne, ale někteří s tím budou bojovat. A právě těmto lidem musíme v budoucnu pomoci.

Rok 2020 byl pro vědce výjimečný ještě v jednom ohledu – více než kdy dřív byli přítomni ve veřejném prostoru, ať už v roli politických poradců nebo jako odborníci vyjadřující se k aktuální situaci v médiích. Vy sám máte s médii i s politikou velké zkušenosti – jako držitel Nobelovy ceny, ale také jako jeden ze sedmi vědeckých poradců Evropské komise. Jak by podle vás měla komunikace směrem k veřejnosti vypadat?

Především si musíte udržet důvěru lidí. Musíte komunikovat otevřeně a upřímně. Musíte lidem říct, co víme, ale také to, co zatím nevíme. Neutuchající optimismus některých politiků v duchu hesel jako: „tenhle virus porazíme“ nebo budeme testovat a trasovat tak, že virus rychle vymýtíme“.

Čtěte také

To je velmi nebezpečný přístup, protože se vždy za pár týdnů ukáže, že to není pravda. Toto rozhodně není způsob, jak budovat důvěru. Potřebujeme lepší, vyspělejší způsob komunikace, kdy spolu mluvíme otevřeně a na rovinu. A to platí samozřejmě i pro odborné poradce – a pro politiky, kteří by jim měli naslouchat.

Mimochodem si nemyslím, že je to pouze problém politiků. Týká se to i nás vědců. Musíme otevřeně přiznat, že některé odpovědi zkrátka neznáme. Musíme lidem vysvětlit, že v počáteční fázi výzkumu poskytuje věda pouze předběžné informace. Teprve s postupujícím časem se ten obraz vyjasňuje.

Věda je dynamická, poznání se proměňuje v čase. To je něco, co by si lidé měli uvědomit. My vědci někdy prostě neznáme přesnou odpověď. Můžeme pouze říct buď je to tak, tak nebo tak a teprve za tři měsíce můžeme zodpovědně říct, která varianta se potvrdila.

Ve skutečnosti ale takhle nekomunikujeme. A politici už vůbec ne – ti mají nejradši zkratkovité soudy typu pandemie skončí v březnu. Myslím, že bychom se měli chovat vyspěleji. To je podle mě zcela zásadní.

Musíme otevřeně přiznat, že některé odpovědi zkrátka neznáme. Teprve s postupujícím časem se obraz vyjasňuje.
Paul Nurse

Jste známý svým optimismem. Pojďme náš rozhovor uzavřít v tomto duchu. Myslíte si, že je něco, co si z letošního roku můžeme – navzdory všem problémům – odnést do budoucna? V čem nám může být zkušenost s pandemií koronaviru prospěšná?

Rok 2020 by nám mohl pomoct uvědomit si, že žijeme v komplexním světě, který je do značné míry ovlivněn vědeckým pokrokem a technologiemi, které z něj těží. To znamená, že k tomu, abychom měli efektivní, fungující společnost, potřebujeme mít dobře nastavené mechanismy spolupráce, které umožní propojit komplexní svět vědy s ostatními sférami života – jednak s veřejností, ale také s politickými představiteli.

V roce 2020 jsme to už zažili. Ne vždy to fungovalo zcela ideálně, ale určitou spolupráci a vzájemnou interakci jsme viděli, takže máme na čem stavět. Teď bychom na to měli navázat a možnosti spolupráce nadále rozvíjet. Tak, aby v následujících dekádách z vědeckého pokroku těžilo co nejvíc lidí

Myslím, že tento rok nám v tomto ohledu poskytl cennou lekci. Čím dříve toho dosáhneme, tím lépe pro nás pro všechny.

Paul Nurse převzal v lednu 2020 čestný doktorát Mendelovy univerzity v Brně

Sir Paul Nurse

Sir Paul Nurse je ředitelem Institutu Francise Cricka v Londýně, držitelem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství a jedním ze sedmi vědeckých poradců Evropské komise.

Poslechněre si audiozáznam celého rozhovoru Filipa Rambouska se sirem Paulem Nursem.

autor: Filip Rambousek
Spustit audio

Související