Můžu sama měnit scénář při natáčení. Ale musím mít nápad, říká režisérka a scenáristka Alice Nellis
„Ta touha vyzkoušet, jestli to, jak si to napíšeme na papír, bude fungovat, když to natočíme, byla velká. To mě přirozeně přivedlo k tomu, že to chci vidět na plátně,“ vzpomíná na své režisérské začátky u filmu Alice Nellis. Na konzervatoři studovala hru na flétnu, na FAMU scenáristiku, teď režíruje v Národním divadle.
Alice Nellis začala hrané filmy natáčet už během studií. Šlo o komedii Ene bene a roadmovie Výlet.
Čtěte také
„Já jsem ale byla trošku starší student, protože jsem na FAMU šla jako na druhou vysokou školu. Já jsem tam nestudovala filmovou režii, já jsem studoval scenáristiku, ale mám pocit, že u většiny druhů umělecké tvorby se člověk nejvíc naučí tím, že to dělá,“ myslí si režisérka.
„Ta touha vyzkoušet, jestli to, jak si to napíšeme na papír bude fungovat, když to natočíme, byla velká. To mě vlastně přirozeně přivedlo k tomu, že to chci vidět na plátně,“ doplňuje. Na svých filmech často pracuje jako autorka scénáře i režisérka. Při natáčení se tedy může rozhodnout cokoli na místě pozměnit.
„Výhoda je, že můžu a nemusím se někým domlouvat a není to neslušný. Když to člověk dělá poprvé, potřebuje si tu obrazovou, ale hlavně střihovou skladbu nějak srovnat, aby neudělal v tom natáčení nějakou fatální chybu,“ upozorňuje Alice Nellis.
„První filmy jsem měla i rozkreslený a hodně jsem se bála improvizovat nebo věci měnit. Člověk to nemá tak zažité, aby v té rychlosti natáčení dokázal dohlédnout, co mu to udělá ve střihové skladbě a jestli tím náhodou něco úplně nepodělá,“ doplňuje. Režisér podle ní získává svobodu s věkem.
Rozruch kolem Prodané nevěsty
Než začala Alice Nellis natáčet filmy, vyzkoušela si divadelní režii.
Čtěte také
„Já jsem chtěla pracovat s hercem, nikdy předtím jsem to nedělala. Byl to v divadle Rubín Tennessee Williams, Hra o dvou postavách. Tam se sešel takový hezký tým: Bob Jašków a Thea Remundová hráli dvě hlavní postavy, scénu dělal Adam Pitra, se kterým jsem později dělala několik filmů, bylo to hrozně hezký. Měli jsme opravdu čas na tom pracovat herecky i vizuálně. Takže to byla moje první divadelní režie a pro divadlo mě nadchla,“ vzpomíná.
Nellis se ale nevěnuje jen divadlu a filmu. Režíruje také opery. Rozruch vzbudilo její nedávné zpracování Prodané nevěsty v Národním divadle.
„Je to něco, co se za historii Národního divadla hrálo dvaadvacetkrát a vždycky to vzbudilo strašný emoce. Mohl by to režírovat každý sólista a asi i každý sborista, protože to mají všichni nazpívaný a nějak si to představují, ale všichni dohromady to režírovat nemůžou,“ vysvětluje režisérka.
„Všichni režiséři, kteří se tohohle podniku v Národním divadle účastnili, dostali na zadek,“ směje se.
Čtěte také
Ve svém konceptu známé opery Bedřicha Smetany dává důraz na českou schopnost udělat si legraci sám ze sebe a lásku k hudbě. S humorem bere i svou roli. V jejím zpracování se totiž režisér snaží Prodanou nevěstu zkoušet na sídlišti a soubor se mu vzepře.
„Hoděj mu to na hlavu. Na konci jim zbydou jen takové bílé hadry, ale vlastně dojdou ke stylizované, ale tradiční, krojované verzi. Jsou to takový naše krásný národní omalovánky. Přijde mi škoda nevyužít, že to má lehkost a že to má lidi bavit,“ míní Alice Nellis.
Jak se režisérka popasovala se svou poslední operou? Zvažuje možnost angažmá? A jak jí v její profesi pomáhá studium flétny na konzervatoři? Poslechněte si celý díl pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus. Audio je nahoře v článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
