Názorů a hodnot máme až moc, ne málo. Všichni tak hájí něco důležitého, tvrdí politolog Kratochvíl

19. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr Kratochvíl

Čechů v kostele nepřibývá, přesto je ve veřejném prostoru stále častěji slyšet náboženský jazyk. „Náboženství se najednou zdá v politice všudypřítomné. Tomio Okamura, Václav Klaus mladší, Donald Trump – ti všichni se odkazují na křesťanství,“ říká profesor politologie a teolog působící na Ústava mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl. „Dokonce bych provokativně řekl, že náboženství může být dnes největším nepřítelem víry v Ježíše Krista.“

Kratochvíl poukazuje na to, že bychom neměli zaměňovat pojmy víra a náboženství: „Náboženství a náboženský jazyk se ukázal jako jediný alternativní jazyk vůči tomu, co považujeme za normální a za dané. Jako takový se stal strašně atraktivním pro populisty, kteří ho začali využívat.“

Čtěte také

Přihlášení se ke křesťanství ovšem často začíná a končí právě na úrovni jazyka. „Na jedné straně křesťanství v nás rezonuje, vždycky v protikladu k někomu – jsme my a hájíme tradiční křesťanské hodnoty. Tu vůči Evropské unii, tu vůči Islámu, nebo migrantům. Ale zároveň to neznamená vůbec nic pro to, jakým způsobem jednáme,“ poukazuje na rozkol mezi slovy a činy politolog a teolog..

Podle něj si politické elity jednoduše z náboženství vybraly „třešinky na dortu“:

„Je to něco, čemu dokonce i my v České republice intuitivně rozumíme, jakkoliv jsme sekularizovaní. Když Donald Trump říká: ‚Chtějí nám sebrat Vánoce,‘ tak tomu rozumíme všichni. Každý si tam samozřejmě doplníme to, kdo jsou ti oni, to se pak bude lišit. Ale tohle je něco, čemu rozumíme všichni bez ohledu na to, jestli do kostela chodíme, nebo ne.“

Na všechno máme názor

Společnost se polarizuje. Stále častěji u nás i ve světě lze pozorovat dva názorové tábory, které nedokážou najít společnou řeč. Je problémem to, že lidé v dnešním světě nemají pevné hodnoty, kterých by se mohli držet?

Čtěte také

„Nechci být příliš kontroverzní, ale trochu se obávám, že problémem naší doby je to, že těch hodnot máme moc. A ne málo. Prostě všichni máme pocit – na jedné i na druhé straně –, že hájíme něco bytostně důležitého. Ať už naši tradiční kulturu, nebo naše dědictví,“ myslí si Kratochvíl.

Právě přesvědčení, že vždy jde o důležité téma, podle něj situaci zbytečně vyostřuje. „Ty spory jsou potom čast ne snad násilné, ale jsou urputné, protože máme pocit, že o něco skutečně jde. A to si myslím, že je problém. Ne to, že je všem všechno jedno. Naopak, nikomu už nic není jedno. Najednou na všechno máme názor,“ říká politolog.

Této situaci do značné míry nahrávají také sociální sítě.

„Je to konglomerát nových technologií a našeho vnímání toho, že odbornost nebo schopnost se veřejně vyjádřit se demokratizuje díky novým médiím. Zažíváme relativizaci i statusových otázek. To, že jste profesor nebo že něco studujete dvacet let, najednou jakoby znamená méně. V určitém ohledu je to dobře. Ale tahle možnost se vyjádřit a mít silný názor potom vede k těm ostrým sporům.“

Když teorii chybí praxe

Existuje ale způsob, jak obrousit hrany a oba tábory sbližovat? Podle Kratochvíla ano.

„Moje zkušenost je taková, že hodně pomáhají příběhy. Prostě řeknu svoji zkušenost. Třeba, když jsem byl v Římě, chodil jsem tam do uprchlického centra a tam chodila paní – černoška někde z Ghany –, která měla dítě, které kojila. Kojila ho na ulici před mým barákem. A já jsem jí potom pomáhal odejít přes den do toho centra, aby kojila své dítě v teple. A tohle je prostě taková konkrétní zkušenost, která vám neumožní neproměnit pohled na tu problematiku,“ popisuje Kratochvíl.

Čtěte také

Problém je, když lidem taková zkušenost chybí. „Sám přednáším teorie, ale když je teorie zcela oddělena od jednání, od praktické zkušenosti s něčím, tak se často právě zakope v těch protivných polohách a naprosto není možné ty opačné pozice smířit,“ říká.

„Ve chvíli, kdy ale půjdete a budete se snažit pomoct té konkrétní rodině, která prchá před válkou, tak vám to úplně promění pohled na svět. A na to, co to jsou uprchlíci. Těch příležitostí má každý z nás mnoho,“ uzavírá Petr Kratochvíl, politolog a teolog z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.

Poslechněte si celý rozhovor Petra Viziny s Petrem Kratochvílem. Společně probrali také vztah katolíků k zásadním politickým otázkám dnešního světa, návrat náboženských tradic všude po světě nebo práci Konference evropských církví v Evropě.

autoři: Petr Vizina , Ondřej Skácel
Spustit audio

Související