Střední třída v chudých regionech se vnímá hůř než chudí v bohatším prostředí, varuje Daniel Prokop

24. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sociolog Daniel Prokop

Data ukazují, že počet lidí, kterým hrozí příjmová chudoba, se za loňský rok zvýšil o víc než 60 tisíc. Sociolog a zakladatel platformy PAQ Research Daniel Prokop nicméně upozorňuje, že příjmová chudoba není nejlepší ukazatel stavu společnosti. „Český chudý je totiž výrazně chudší než německý chudý,“ vysvětluje.

Obyvatel Německa si za 60 procent mediánu tamního čistého příjmu nakoupí dvakrát víc než Čech, nastiňuje sociolog Prokop rozdílnost napříč státy. Poukazuje také na paradox, kdy při vzrůstání mezd stoupá i hranice chudoby – a do relativní chudoby tak padá víc lidí.

Český chudý je výrazně chudší než německý chudý – nedá se to porovnávat mezi státy.
Daniel Prokop

„Raději používám jiné ukazatele: třeba v České republice si 25 procent domácností nemůže dovolit nenadálý výdaj kolem 10 tisíc,“ vysvětluje Prokop. Zranitelných domácností je podle něj asi čtvrtina, v chudších krajích až polovina.

A upozorňuje: „Výzkumy ukazují, že střední třída v regionech postižených chudobou hodnotí kvalitu svého života hůř než nejchudší obyvatelé v nějakých bohatších regionech. A lidé, na které to okolí působí, pak častěji volí populistické strany.“

Je to úkol vlády

Podle Kláry Kalíškové, ekonomky a členky výzkumného týmu IDEA při CERGE-EI není ale boj s chudobou úkolem ani tak krajů jako spíš samotné vlády. „Boj s chudobou by měl být z velké části zajištěn centrální vládou,“ říká a dodává, že kraje mohou hrát významnou roli například v sociálních službách.

Vláda by se měla zaměřit na boj proti exekucím a přípravu na krizi, která pravděpodobně přijde v důsledku pandemie, myslí si Kalíšková. A souhlasí s ní redaktorka Saša Uhlová, která vidí jako nejnaléhavější potřebu vyřešit vedle exekucí také bydlení.

Musí se tady vyřešit bydlení a exekuce, to jsou dvě základní věci.
Saša Uhlová

Čtěte také

Zákon o sociálním bydlení na celostátní úrovni stále chybí a je otázkou, zda do konce volebního období bude, obává se ředitel Agentury pro sociální začleňování David Beňák. Ten má za to, že příkladem hodným následování je město Chomutov, které za účelem budování sociálního bydlení vykupuje byty od soukromníků.

Co naopak hodnotí spíš negativně, je možnost měst a obcí vyhlašovat „oblast se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů“. Pokud se jedná o plošné vyhlášky, přináší totiž opatření další starosti. „Tvrdě to dopadá na kapacity azylových domů. A to je velký problém,“ zdůrazňuje Beňák.

Nepřehledný systém

Saša Uhlová také poukazuje na složitost systému výplaty sociálních dávek. „Je absolutně nesrozumitelný. Často mu nerozumí ani vysokoškoláci vzdělaní v oboru. Lidé nemají šanci se v tom vyznat.“

Místo toho, aby systém pomohl, tvrdí Uhlová, je člověk v problémech často zatlačen do šedé ekonomiky, protože z dávek nelze vyžít. Domněnka, že jsou sociální dávky zneužívány, je podle ní mylná. „Je to nějaká politická mantra, která se opakuje… Přitom existuje spousta výzkumů, že to není pravda,“ uzavírá.

Hosty byli:
Daniel Prokop, sociolog a zakladatel platformy PAQ Research
David Beňák, ředitel Agentury pro sociální začleňování
Klára Kalíšková, ekonomka a členka výzkumného týmu IDEA při CERGE-EI
Saša Uhlová, redaktorka A2larm

Poslechněte si celý audiozáznam speciálu Šárky Fenykové.

autoři: Šárka Fenyková , Zuzana Marková
Spustit audio

Související