Ve sněmovně chybí vůle řešit chudobu. A ani vláda se tomu moc nevěnuje, kritizuje europoslankyně Maxová (ANO)

„Skutečně existuje ukazatel Eurostatu, který to říká, moc to ale neznamená. Kdo cestuje do Švýcarska, Norska nebo Německa, tak vidí, že chudoba je tam menší,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop.

Čtěte také

Rozdělení společnosti, které končí u volební urny, začíná už na základní škole, míní sociolog Prokop

Zmiňovaný ukazatel je založen na relativní příjmové chudobě – zkoumá se, kolik domácností má příjem menší než je 60 % mediánového příjmu v daném státě. Takových je sice v Česku jen asi 9 % a výrazně méně než třeba v Německu, ovšem němečtí „chudí“ jsou stále bohatší. Pokud bychom zohlednili paritu kupní sílu, ocitla by se pod „evropskou“ úrovní chudoby pětina až čtvrtina Čechů.

„Tento ukazatel nic moc neznamená. Vynikající byl třeba v 80. letech – medián byl tehdy tak nízko, že pod 60 % mediánu už skoro nikdo neměl,“ podotýká.

Určitě došlo ke zlepšení, ale rozhodně nejsme nejlepší zemí Evropy. Jsme na hranici první třetiny zemí, pokud jde o objektivní ukazatele chudoby.
Daniel Prokop

Prokop kritizuje daňový systém, například lidé s minimální mzdou platí skoro tisíc korun na dani z příjmu. „Rostou mzdy a sleva na poplatníka stagnuje. Tím se zvyšuje zdanění práce a klesá progresivita. Je třeba, aby aspoň lidé s minimální mzdou neplatili nic,“ vyzývá.

Peníze je ale třeba někde získat, proto je prý potřeba více danit majetek – nerovnosti v nemovitém majetku jsou totiž 1,5× vyšší než v příjmech. Za nedostatečné považuje i dosavadní řešení problému exekucí, bydlení nebo vzdělávání, zvláště pak u dětí z chudších rodin.

Politikům chybí vůle

Čtěte také

Pokud se vláda nechce dívat, jak se třetina seniorů dostává na hranici chudoby, musí jim přidat, říká šéfka nové důchodové komise

S tím souhlasí i europoslankyně Radka Maxová (ANO), u politiků a v české sněmovně ovšem postrádá vůli sociální otázky obecně a problém chudoby řešit. „Nevnímám, že by to byla priorita pro Poslaneckou sněmovnu. A ani vláda se tomu nevěnuje příliš intenzivně,“ míní.

„Správný politik nemůže vycházet pouze ze statistik, musí jezdit do terénu a seznamovat se s reálným světem. Máme spousty lidí v exekucích, takže měnit exekuční a insolvenční zákon, zacílit na vzdělávání dětí, pomoci samoživitelkám, seniorům, nebo řešit nedostatek bytů,“ vypočítává Maxová.

Nemyslím si, že by se vláda nevěnovala těm nejchudším. Zvyšuje se zaměstnanost a minimální mzda – i když tím pádem i odvody. Ale nedělají se praktické věci, abychom lidem pomáhali z chudoby – vymáhání výživného nebo přiznávání příspěvku na péči.
Radka Maxová

Nedává ovšem hnutí ANO přednost firmám a zájmům bank na úkor těch nejchudších, například když nesnižuje zdanění levné práce nebo je proti bankovní dani, kterou prosazuje ČSSD?

„Já si to nemyslím. Je prokázáno z jiných zemí, že bankovní daň se obrátila proti lidem, kteří ukládají peníze v bankách. Už v minulém období se podařilo zvýšit odpočty na děti, teď se zvýšil rodičovský příspěvek, staví se předškolní zařízení,“ reaguje Maxová.