Libor Dvořák

Zatímo státníci ze všech konců světa hromadně blahopřejí Joe Bidenovi a Kamale Harrisové k vítězství v amerických prezidentských volbách, z Kremlu gratulace nezazněla.

Pro Sovětský svaz a poté postkomunistické Rusko byly USA vždy zemí, s níž bylo třeba se popasovat. Vůči Americe se i v sovětských časech Rusové vždy vymezovali.

Navzdory pohádkovému titulu jde o zpracování sedmi válečných konfliktů současnosti. Ukázky vybral a moderuje Libor Dvořák.

Úterní americké prezidentské volby, jejichž výsledek je zatím ve hvězdách a ještě dlouho po samotném volebním dnu by takový mohl zůstat, budí velký zájem i v Rusku.

Vypršelo „všelidové ultimátum“, které před dvěma týdny vyhlásila Alexandru Lukašenkovi všeobecně uznávaná vůdkyně běloruského protestního hnutí Svjatlana Cichanouská.

Přes dvakrát vyhlášené příměří během jediného týdne se v náhornokarabašském konfliktu nedaří palbu zastavit. Ticho mělo na frontě nastat o půlnoci ze soboty na neděli.

Skoro nikým neuznávaný běloruský prezident Alexandr Lukašenko velmi překvapil. Přímo ve vazební věznici republikového KGB se sešel s asi 12 představiteli opozice.

Současný arménsko-ázerbájdžánský spor o Náhorní Karabach má staleté kořeny – a právě proto je tak rozhořčený a těžko zvládnutelný.

Četní političtí analytici a aktivní politici nepřestávají běloruskou krizi srovnávat s tím, co se před více než půldruhým rokem odehrálo v latinskoamerické Venezuele.

Unijní ministři zahraničí mají kromě dění v Bělorusku na programu projednávání čtvrteční ostré rezoluce Evropského parlamentu. Kvůli travičskému útoku na Alexeje Navalného.