Libor Dvořák: Alexej Navalnyj ukončil hladovku

1. květen 2021

Jeden z nejbližších spolupracovníků Alexeje Navalného, Leonid Volkov, oznámil, že oficiálně rozpouští síť regionálních štábů vězněného opozičního politika. Podle Volkova je zachování činnosti štábů nemožné, protože po schválení příslušného zákona budou podobné aktivity označeny za extremistické.

16. dubna podala moskevská prokuratura žalobu, ve které požaduje, aby Navalného Fond pro boj s korupcí a také Fond ochrany lidských práv byly označeny za extremistické spolky. Prokuratura v této souvislosti prohlásila, že pod tímto pláštíkem v Rusku fungují zahraniční organizace, jejich činnost přitom je v největší zemi světa nežádoucí.

Čtěte také

Už o deset dní později prokuratura Ruské federace pozastavila veškeré aktivity Navalného štábů, a to až do okamžiku, kdy začne platit právní norma o extremismu, která je vyloženě účelovým legislativním výtvorem státu – jeho smyslem je veškerou činnost Alexeje Navalného a jeho stoupenců vysloveně paralyzovat.

Jak říká Leonid Volkov, štábům Navalného organizací nic jiného než své iniciativy alespoň prozatím dobrovolně poslat k ledu nezbývá. Pokud by se tak nestalo, všem Navalného aktivistům hrozí obvinění z „organizování extremistické činnosti“, vysoké peněžní pokuty, anebo dokonce nepodmíněné tresty ve výši 4–10 let.

Pouliční protesty

To vše se děje přesně v okamžiku, kdy se Alexej Navalnyj po 24 dnech rozhodl ukončit svou hladovku a vrátit se k normálním stravovacím návykům. Jak tvrdí sám politik, „návrat k normálu bude trvat přinejmenším stejně dlouho jako hladovění samo“.

Čtěte také

Důležité ale je, že se Navalnyj rozhodl pro návrat do života – další hladovění by totiž nejpravděpodobněji vedlo k jednomu jedinému, totiž k jeho smrti, a tedy k dalšímu ochromení jeho beztak zchromlých struktur, které se režim snaží zcela eliminovat.

Zajímavé jsou v této souvislosti nejnovější úvahy ruského sociologa Igora Ejdmana. Ten upozorňuje na jeden rozšířený blud, který praví, že stačí vyvést miliony lidí do ulic – a jakýkoli režim se zhroutí. Tak to ovšem podle Ejdmana není, tím spíš, že ony miliony lidí zatím jaksi nejsou k mání. K povalení diktatury je sice pouličních protestů zapotřebí, ale jak ukazuje venezuelská, íránská nebo běloruská zkušenost, samo o sobě to nestačí – „autoritářský režim je schopen vypořádat se s jakýmikoli protesty, pokud má k dispozici tři věci: vlastní vnitřní jednotu, patřičné finanční a materiální zdroje a samozřejmě vůli k moci“.

Libor Dvořák

Tím vším Putinův režim zatím v míře vrchovaté disponuje. O to nesnadnější bude pro Alexeje Navalného a jeho dnes téměř zcela paralyzované štáby a organizace autoritářského prezidenta jednou porazit. Zítra to rozhodně nebude.  

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio