Lída Rakušanová: Co měl Miloš Vystrčil v batohu

Otázku, zda mu to vůbec došlo, teď ale nechme stranou. Podstatné je, že tím Andrej Babiš, jak to Miloš Vystrčil formuloval, především vrazil „nůž do zad českému byznysu“.

Vládní letadlo totiž předseda Senátu nepotřeboval kvůli sobě, ale proto, že s ním měli na Tchaj-wan letět na už domluvená setkání s tchajwanskými protějšky zástupci českých firem ze strojírenství, IT, kyberbezpečnosti, energetiky a dalších high-tech oborů, ale také delegáti českých univerzit a institucí, spolupracujících s Tchaj-wanem v oblastech výzkumu a vzdělávání.

Memorandum s Tchaj-wanem

Ti všichni profitují nejpozději od předloňska, kdy Česko podepsalo s Tchaj-wanem memorandum o partnerství ve vyspělých technologiích, především z časového okna v polovodičovém sektoru, které skýtá českým firmám reálnou šanci zařadit se do tchajwanského dodavatelského řetězce.

Čtěte také

Marek Hudema: Jak je to s Tchaj-wanem a Čínou

TSMC, tchajwanský světový gigant v produkci moderních polovodičů a vysoce výkonných chipů, dal sice při výstavbě své nové továrny v Evropě logicky přednost Německu, které mu poskytlo nejlepší podmínky, ale svou „mega-fab“ staví v Drážďanech, odkud je to k nám ani ne 50 kilometrů.

S investicemi do České republiky má Tchaj-wan kromě toho i zkušenosti, díky němu tady vzniklo už na 30 tisíc pracovních míst. Což je pětkrát víc, než u nás doposud vytvořila Čína, jejímž jménem tady svého času nasliboval tehdejší prezident Zeman hory doly.

Poškození vztahů s Čínou?

Přesto dnes Andrej Babiš tvrdí, že oficiální politické návštěvy na Tchaj-wanu českému byznysu nic reálného nepřinesly, poškozují vztahy s Pekingem a ničí byznys českých firem v Číně. On sám chce prý dělat pragmatickou politiku pro exportéry.

Lída Rakušanová|foto:archiv Lídy Rakušanové

Že to říká právě on, je dost pikantní: jeho Agrofert se v roce 2006 stal v Číně obětí masivního podvodu a tunelování, při kterém Andrej Babiš přišel v přepočtu o stovky milionů korun. Takže moc dobře ví, jak to v Číně chodí.

Zvláštní v každém případě je, že čínské velvyslanectví v Praze tentokrát neodsoudilo oficiální cestu na Tchaj-wan jako takovou, ale vztáhlo ji vysloveně na předsedu Senátu, který údajně „nerespektoval postoj české vlády ani převládající veřejné mínění“ a na Tchaj-wan jel čistě z „důvodu osobních zájmů“.

Je třeba dodat, že ve skutečnosti se Čína neřídí podle toho, jak se který stát chová k Tchaj-wanu. Svou investiční strategii zredukovala v posledních letech v celé Evropě. Důvod je prostý: Evropské státy zavedly přísné kontroly a pravidla. Jednoduše proto, že dbají na svou bezpečnost.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu