Havel se ptá Peroutky. Poslechněte si unikátní rozhovor, který byl pokládán za ztracený
Politické a společenské uvolnění na jaře 1968 zbořilo mnohá tabu, která v socialistickém Československu existovala. Jedním z nich bylo téma exilu po únoru 1948. Zřejmě prvním, kdo se tímto tématem začal zabývat, byl Václav Havel. Co zjistil? Poslechněte si ve speciálu Archivu Plus, který je součástí projektu Slyšet Havla.
Václav Havel měl kvůli svému původu v rodině významných prvorepublikových podnikatelů po únoru 1948 problémy.
Místo studia se směl jen vyučit chemickým laborantem. Odmaturoval později na večerním gymnáziu a dramaturgii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění absolvoval v polovině 60. let dálkově, když už měl za sebou premiéry svých prvních her.
V pražském Divadle Na zábradlí začínal v roce 1960 jako kulisák, postupně se vypracoval na dramaturga, autorsky spolupracoval na několika představeních a působil i jako asistent slavného Alfréda Radoka.
Koncem 60. let psal do časopisu Tvář a od začátku roku 1968 napsal několik článků pro Literární listy. Za nejdůležitější je považován ten ze 4. dubna s názvem Na téma opozice. Nejspíš poprvé od února 1948 se téma nezbytnosti opoziční politické strany objevilo v československém tisku.
Cesta do zahraničí
O týden později byla v Praze uvedena premiéra Havlovy Ztížené možnosti soustředění – a pak Havel odjel na šestitýdenní cestu po Velké Británii a USA.
Čtěte také
I když cesta souvisela s uvedením jeho her v zahraničí, Havel si chystal další práci. Oslovil více než dvě desítky osobností českého a slovenského exilu formou ankety se dvěma otázkami: Chtěl byste přijet do Prahy na návštěvu? Chtěl byste se tam vrátit natrvalo?
„Vyhledal jsem významné osobnosti poúnorového exilu, od Zenkla, Lettricha, Slávika, Majera a dalších politiků přes Peroutku, Ducháčka a Tigrida až po Voskovce,“ vzpomínal později Havel v knize Dálkový výslech. Oslovil i spisovatele a publicisty – Júlia Firta, Františka Listopada, Jiřího Kárneta nebo Ladislava Radimského.
Výsledkem měla být kniha o exilu, kterou chtěl Havel v Československu vydat, a uvažoval i o sérii reportáží pro Literární listy.
Deník a nahrávka
Z celého Havlova projektu dnes existují nejspíš jen dva „výstupy“. Tím prvním je kniha Jiřího Kárneta Posmrtný deník; vyšla v roce 2009 a obsahuje rozsáhlou esej, která byla Kárnetovou odpovědí na Havlovy otázky. Druhým je pak nahrávka rozhovoru, který na téma exilu a návratu z exilu vedl Václav Havel s Ferdinandem Peroutkou. Nic víc se nedochovalo.
Zhruba 72 minut dlouhý rozhovor je pozoruhodnou ukázkou střetu dvou osobností a dvou světů – světa svobodného a světa za železnou oponou. Dvaatřicetiletý Havel je na začátku kariéry, autor divadelních her a obratný publicista.
Proti němu sedí o více než 40 let starší Peroutka, zručný novinář a brilantní komentátor, který zažil skvělé okamžiky první republiky, nacistický koncentrační tábor, exil a práci v Rádiu Svobodná Evropa, která vůbec nebyla špatná, jen kvůli jejímu nevelkému dopadu na posluchače v Československu byla jen ozvěnou původní slávy.
Peroutkovi se od prvního okamžiku těžko odpovídá a případnou návštěvu rodné země podmiňuje věcmi, které nám z dnešního pohledu mohou přijít ne zcela významné – žádá například, aby se vyšetřilo, kdo po únoru 1948 Peroutku vyloučil se svazu spisovatelů a syndikátu novinářů a kdo z československých spisovatelů ho pomlouval před představiteli PEN klubu v Londýně.
Člověk bez vlasti
Vytrvalý Havel se nenechá odradit a po více než hodině přivede Peroutku k velmi intimnímu a bolestnému konstatování, že je člověkem bez vlasti: „Amerika není moje vlast a když se ohlédnu domů… snad je to cizina,“ říká mimo jiné Peroutka.
Čtěte také
Osud nahrávky rozhovoru Havla s Peroutkou je pozoruhodný, řadu let byl pokládán za ztracený a nebyl nikdy odvysílán. Nepravděpodobný rozhovor, který mohl vzniknout jen v krátké době jara 1968 – rozhodně ne před tímto rokem a už vůbec ne po něm – uslyší posluchači poprvé.
Ve speciálu Archivu Plus ho okomentují historik z archivu Českého rozhlasu Tomáš Pánek a editorka Havlova literárního díla Anna Freimanová, která řadu let pracovala v Knihovně Václava Havla. Poslechněte si celý Archiv Plus a také celý rozhovor Václava Havla s Ferdinandem Peroutkou. Obě audia jsou na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
