Bittner: Řídíme stát jako JZD – hlavně jádro, zbraně, dálnice. Stát má ale pečovat o sociální smír

V rozpočtu se podle něj nic zásadního nemění, priority zůstávají minimálně podobné, jaké měla i předchozí vláda Petra Fialy (ODS). „Handrkujeme se o číslech, které vlastně nejsou tak důležité jako větší reformy, které by se měly odehrát,“ hodnotí Bittner.

„Největší nebezpečí tohoto rozpočtu i těch z posledních let je lhaní,“ kritizuje komentátor David Klimeš. Vedle výdajů, které nejsou kryté příjmy, upozorňuje i na střednědobý výhled, který počítá s poměrně brutálními restrikcemi. 

„Jestli něco podvazuje růst a znehodnocuje investice, tak to, že někam nalejete peníze a pak najednou chcete strašně šetřit. Nevěřím tomu, už z logiky politického cyklu. Žádná vláda, a už vůbec ne Babišova vláda, tady neudělá Eldorado a pak v roce 2029, kdy jde o obhajobu vládních křesel, nezavede restrikce, jakým tleská snad jen Miroslav Kalousek a pak už nikdo,“ doplňuje.

Mikrošrty nic neřeší

Bittner zdůrazňuje, že stát není investiční fond, který by měl investovat s vidinou návratnosti. „Stát má pečovat o bezpečnost a sociální smír. To podle mě jsou investice, ale z ekonomického pohledu nejsou,“ zdůrazňuje.

Navíc ministerstvo sice argumentuje rekordními investicemi ve výši 289 miliard, reálně ale jde o výdaje na armádu, silnice a dálnice, případně rekonstrukce budov, tedy provozní výdaje.

Čtěte také

Politici nechtějí silné odbory, ze sociálního smíru ale benefituje celá společnost, tvrdí odborová právnička Homfray

Česko přitom podle Apoleny Rychlíkové, šéfredaktorka mediální platformy Page Not Found, investice dlouhodobě potřebuje – například do vědy, výzkumu, kvalitního vzdělávání nebo rozhýbání trhu práce.

„Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se rozpočet snaží prodat jako proinvestiční, ale v investicích do naší budoucnosti a konkurenceschopnosti se naopak škrtá, stejně jako v řadě sociálních oblastí. To může vést k sociálním propadům a zabetonování třídních problémů,“ varuje.

Jde prý přitom o mikroškrty v řádu jednotek miliard, celý problém je ale o řád výše. „Politici využívají naší neznalosti, že problém v řádu 100 miliard vyřeší stamilionovými škrty. A to jde za koalicí i opozicí, zneužívají toho všichni,“ přitakává Klimeš. 

Řídit stát jako JZD

Z hlediska zadlužení je na tom Česko sice lépe než unijní průměr, ale od covidu se sčítají 300miliardové deficity, a přitom na světových trzích končí éra levných peněz. Jen obsluha dluhu pak stojí více než 100 miliard, což vytlačuje investice.

„Naše vlády řídí stát ne jako firmu, ale jako JZD – priority jsou jádro, zbraně, dálnice. To není nic, co by mělo potenciálním investorům říci, že tohle je země, která na tom v budoucnu bude lépe než ostatní,“ pokračuje Bittner.

Čtěte také

Rusnok: Náš daňový systém je brzda. Demotivuje střední třídu a zároveň vytváří podivný daňový ráj

Podle Klimeše se ale s rozpočtem nedá nic moc dělat, a to vzhledem k výši mandatorních výdajů. Klasickým řešením z dřívějších krizí je zvýšení daní, například ve formě návratu do doby před zrušením superhrubé mzdy. To, co je ekonomický mainstream, je ovšem na politické úrovni neprůchodné.

„Na plakátech pořád musíte mít nižší daně a pak vám tleskají, když jim odpustíte 20 miliard na složenkách za poplatky OZE. Stát si na to ale musel půjčit 21 miliard a jednou to bude muset splatit, takže to jsou jen odložené daně. Nevím, jak z toho ven, protože když neuspějete s mainstreamem, tak vám zbývají jen extrémy,“ podotýká.

Bittner poznamenává, že mandatorní výdaje bývají vnímány pejorativně, ve skutečnosti ale jde o pilíře společnosti – péče o důchodce a lidi, kteří se sami neuživí.

„Ve chvíli, kdy vlády kontinuálně snižují daně, tak logicky narůstá podíl mandatorních výdajů. Je to jako ten meme cyklisty, který si sám strká klacek do kola a pak nadává, když spadne. Důvod je jednoduchý: protože se snižují daně,“ uzavírá.

Poslechněte si celý politický pořad Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 19. září po 11. hodině a v neděli 20. září po 15.30.