Libor Dvořák: Putin s Lukašenkem jednali a zmínili se i o Vrběticích
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho běloruský protějšek Alexandr Lukašenko se ve čtvrtek večer sešli v Moskvě, aby takříkajíc projednali aktuální otázky, zajímající obě strany. Letos je to už druhé setkání obou prezidentů – to rovnou naznačuje, že oba prožívají dost komplikované časy a jeden ve druhém hledají oporu.
Jen pár dní před schůzkou došlo k opravdu pozoruhodné události. I když je otázka, co se vůbec stalo: v Moskvě byli péčí běloruského KGB a ruské FSB zatčeni dva běloruští opoziční aktivisté. Ihned byli vydáni Minsku, a to se sdělením, že tito muži se měli podílet na přípravách atentátu na Alexandra Lukašenka a jeho syny, chystaného na letošní oslavy Dne vítězství 9. května.
Čtěte také
Za tímto teroristickým aktem údajně měly stát Spojené státy americké, které svůj případný podíl na něčem takovém ihned rozhodně popřely. Ruské a běloruské úřady pak do celého skandálu zajímavě vpletly Českou republiku: kauza Vrbětice je prý smyšlená a měla zafungovat jen jako opět Američany objednaná kouřová clona k zastření připravované vraždy běloruského prezidenta.
Ve starých kolejích
Schůzka samotná pak už zřejmě proběhla jako obvykle – projednával se další rozvoj Svazu Ruska a Běloruska (přestože Lukašenko se o soustátí poslední dobou často vyjadřoval jako o „mrtvém projektu“, jelikož se děsil, aby Putin ve vlastním příštím prezidentském zájmu nechtěl Bělorusko pozřít), dále pak také spolupráce na poli energetiky nebo třeba sjednocení daňových soustav obou zemí. Jen aby to vypadalo, že integrace utěšeně pokračuje. Aby se to nepletlo, pokárali také ukrajinského prezidenta Zelenského a vyjádřili víru v životaschopnost minského procesu, majícího vyřešit ukrajinský problém.
Čtěte také
Je všeobecně známo, že oba prezidenti se „nemusejí“, jenže teď je sbližuje úděl autokratů, kterým ve svých zemích nezbývá nic jiného než stále agilněji potírat politickou opozici, a to pokud možno co nejbrutálněji. Dlužno přitom podotknout, že se jim to dost daří!
Závěrem dva názory zasvěcených. Politický analytik Arťom Šrajbman je toho názoru, že Lukašenko je zatím v integračním procesu opatrný, až velmi opatrný, a nevratné kroky nečiní. Jinak je ovšem neoddiskutovatelným faktem, že hlavně konfrontace se Západem obě země automaticky tlačí ke sblížení.
Ještě kategoričtější je známý ruský opoziční politik Lev Šlosberg, který říká: „Putin s Lukašenkem a zároveň státní moc jejich zemí ještě nikdy nebyli tak přesvědčenými, byť nucenými spojenci. Proto je tu ono velké pokušení zneužít jednoty nesvobody a pojistit vše zakováním do jedněch řetězů.“
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
„Demonstrace ukázaly, že Navalnyj umí podchytit nespokojenost s ruskou vládou,“ říká novinář Eggert
Vyrůstá Putinovi soupeř, který by ho mohl vážně ohrozit? A můžou Rusko k propuštění Navalného přimět evropské státy? Odpovídá komentátor Deutche Welle Konstantin Eggert.
-
The Guardian: Nedělní demonstrace v Minsku byla největší v historii země
Podle neoficiálních odhadů, které cituje britský deník The Guardian, se v MInsku sešlo víc než 100 tisíc lidí, takže jde o největší demonstraci v historii Běloruska.
-
Rzeczpospolita: Lukašenko zvládne demonstrace potlačit už jen s pomocí Ruska
Běloruské protivládní protesty se navzdory násilnému potlačení posouvají do dalších částí země. Podle deníku Rzeczpospolita je budoucnost prezidenta nejistá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
