The Guardian: Nedělní demonstrace v Minsku byla největší v historii země

17. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tisíce lidí se v sobotu v běloruské metropoli Minsku přišly rozloučit s Aljaksandrem Tarajkouským, který zemřel v pondělí při zásahu policie proti protestujícím

Podle neoficiálních odhadů, které cituje britský deník The Guardian, se v Minsku sešlo víc než 100 tisíc lidí, takže jde o největší demonstraci v historii Běloruska.

Čtěte také

Nálada v Bělorusku se za poslední týden změnila. Od zoufalství došla přes vzdor až k euforii. Ještě před týdnem v ulicích policisté obušky a gumovými projektily terorizovali demonstranty, kteří se bouřili proti výsledkům zmanipulovaných prezidentských voleb. V neděli protestující podle Guardianu nemohli uvěřit vlastním očím. Jak se mohlo Bělorusko takhle rychle změnit?

Problém demonstrantů ale je, že Alexandr Lukašenko je pořád oficiální prezident země – relativizuje masivní protest britský deník. I Lukašenko o sobě dal v neděli vědět. Ke svým příznivcům promluvil u parlamentu a dal jim na srozuměnou, že nehodlá odejít bez boje. Byl to rozzuřený, paranoidní a místy až vyhrožující projev, hodnotí Guardian.

Lukašenko mimo jiné řekl, že pokud ho demonstranti zničí, bude to pro ně začátek konce. Zároveň nastínil možnost vojenské intervence z Ruska. Běloruský prezident stále trvá na tom, že volby se nebudou opakovat. Své příznivce také varoval před údajným zbrojením Severoatlantické aliance, dodává Guardian.

Skrytí podporovatelé Trumpa?

Američtí republikáni trvají na tom, že miliony obyvatel USA chtějí volit v nadcházejících prezidentských volbách Donalda Trumpa, ale nepřiznají to. Odborníci na veřejné mínění na to ale mají jiný názor. Jak uvádí deník New York Times, skrytí podporovatelé Trumpa skutečně existují. Otázka ale je, jaký mají vliv.

Spousta podporovatelů teorie o skrytých Trumpových příznivcích se odvolává na takzvaný Bradleyho efekt. Tom Bradley byl starostou Los Angeles, který v roce 1982 prohrál boj o křeslo guvernéra Kalifornie i přes to, že ho průzkumy soustavně favorizovaly. Politologové si to vysvětlují tím, že bílí voliči se báli, aby nevypadali jako rasisté, pokud neřeknou, že chtějí volit Afroameričana Bradleyho.

Čtěte také

Například Neil Newhouse, republikán známý z volebního týmu Mitta Romneyho před osmi lety, už v roce 2016 tvrdil, že Trump získává dvakrát až třikrát víc fanoušků v průzkumech přes telefon. V nich respondenti pro jeho volbu musí jen zmáčknout tlačítko a nemluví s operátorem.

Myšlenku, že je tu značný počet Trumpových příznivců, kteří se objeví až v den voleb a bude jich tolik, že dokážou ovlivnit výsledky hlasování, poslední volební průzkumy ovšem nepodporují. Stejně tak to podle článku newyorských Timesů nemůže tvrdit ten, kdo dostatečně porozuměl výsledkům posledních voleb, u nichž se právě průzkumy mýlily. Na tom se shodují experti od demokratů i republikánů.

To ale neznamená, že vedení Joea Bidena – toho teď podle deníku New York Times průzkumy favorizují až o deset procentních bodů – se nakonec neztenčí. Podle odborníků je čím dál víc důkazů, že se Američané zdráhají sdílet své politické preference mimo vlastní bublinu stejně smýšlejících lidí. Newyorský list ale zpochybňuje, že by se to dělo tolik, aby to v průzkumech vysvětlovalo Trumpovy chabé výsledky.

Celý přehled tisku si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Související