Lukašenko zvládne demonstrace potlačit jen s pomocí Ruska. Běloruské bezpečnostní složky jsou podle listu Rzeczpospolita na pokraji vyčerpání

14. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Alexandr Lukašenko na vojenské přehlídce (květen 2020)

Běloruské protivládní protesty se navzdory násilnému potlačení posouvají do dalších částí země. Podle polského deníku Rzeczpospolita je budoucnost prezidenta Alexandra Lukašenka nejistá.

Do stávky totiž vstupují zaměstnanci hlavních průmyslových podniků v zemi a připojují se taky řidiči MHD nebo dělníci ze staveb. Běloruská státní média dokonce opouštějí novináři spjatí s propagandou Lukašenkova režimu.

Čtěte také

Podle komentáře v deníku Rzeczpospolita se takové protesty nedají jednoduše vymazat z kolektivní paměti.

Pokud Lukašenko dokáže hnutí občanů potlačit, bude to jedině s pomocí Ruska. Jeho vlastní běloruské bezpečnostní složky jsou totiž podle Rzeczpospolity na pokraji vyčerpání. Silové řešení z Ruska by tak do budoucna mohlo znamenat alespoň dočasné přidání Běloruska k Ruské federaci.

Další varianta – tedy Lukašenkův odchod – pak záleží na zákulisní dohodě Moskvy a Washingtonu. Západ by měl uznat, že i příští běloruský prezident bude mít blízko k Moskvě zkrátka proto, že tak smýšlí většina Bělorusů. Podobná tichá dohoda nedávno umožnila změny vlád v Moldavsku a Arménii.

Voda chybí už i fabrikám

Investoři po celém světě podceňují rizika spojená se suchem a kvalitou vody. Píše to francouzský list Le Monde s odvoláním na zprávu americké společnosti BlackRock. Takzvaná vodní zátěž je dokonce nejčastěji opomíjeným faktorem při rozhodování o dalším firemním rozvoji.

Čtěte také

Nedostatek vody přitom ovlivňuje všechny globální regiony a průmyslová odvětví. Vidět to je například v oblasti hornictví. Angloamerická společnost v Chile například musela loni koncem roku kvůli suchu omezit těžbu mědi o třetinu. Další těžaři se pak museli spokojit s mořskou vodou kvůli nedostatku sladké. Obecně vzato, pětina hornických oblastí na světě leží na území, kde chybí voda, píše Le Monde.  

Nejčastěji mají problémy s vodou firmy, které těží železnou rudu. Pro další příklad nemusíme chodit daleko. Kvůli nízké hladině Rýna přišel německý chemický kolos BASF o 250 milionů eur za rok 2018. Na jiných místech – třeba v některých čínských regionech sice voda nechybí, zato je ale znečištěná. I to je další náklad, se kterým musí firmy počítat.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiu.

autoři: Renata Kropáčková , Ladislav Dvořák
Spustit audio

Související