BBC: Běloruské protesty se koordinují přes kanál NEXTA, jeho zakladatel i šéfredaktor žijí v Polsku

12. srpen 2020

V běloruském Minsku se už třetí noc protestovalo proti oznámenému volebnímu vítězství prezidenta Alexandra Lukašenka, který v zemi vládne už víc než čtvrtstoletí. Na ulicích proti demonstrantům nastoupila pořádková policie. Lidé ale hlásí i pokračující vypínání internetu a mobilních sítí. Stránky nezávislých médií jsou zpravidla nedostupné a většina sociálních sítí nefunguje – kromě Telegramu.

O významu internetu pro běloruské protesty píše ukrajinská redakce BBC. Nejsledovanějším běloruským kanálem na Telegramu je NEXTA, který teď sleduje 1,5 milionu uživatelů. Jeho název v běloruštině znamená „někdo“ či „kdosi“.

Před pěti lety ho na YouTube založil běloruský středoškolák Scjapan Pucila. Jako první na něj nahrál parodickou písničku o Lukašenkovi, pak se na kanálu začaly objevovat příspěvky věnované korupci v Bělorusku, rozkrádání či opilým státním úředníkům za volantem.

Od roku 2018 je NEXTA na Telegramu. V roce 2019 kanál uveřejnil kritický dokumentární film o Lukašenkovi, který si pustily skoro tři miliony diváků. Za dva roky kanál získal 200 tisíc sledujících, ale letošní volby a protesty mu pomohly překročit milion.

Čtěte také

Sami autoři projektu označují kanál NEXTA za „decentralizované médium 21. století“. Kanál většinou uveřejňuje zprávy, které mu anonymně zasílají uživatelé z celého Běloruska, vždy je ale nejdřív ověří. Podle jeho šéfredaktora Ramana Prataseviče je Telegram anonymním prostorem, který umožňuje bezpečné předávání informací. 

Oba, zakladatel kanálu i jeho šéfredaktor, dnes žijí v Polsku. Během povolební noci tam přibývalo sto tisíc sledujících každou hodinu, jednotlivá videa pak zhlédlo kolem půl milionu lidí. Veškerý obsah kanálu je volně k dispozici. 

Během protestů ale, upozorňuje BBC, kanál přestal být jenom médiem – začal akce demonstrantů také koordinovat. Kromě fotografií a videí, informujících o aktuální situaci, se tam objevovaly výzvy k pomoci, mapy rozmístění policejních jednotek, adresy, na kterých se dá ukrýt, ale i kontakty na advokáty a lidskoprávní aktivisty.

Jak je to se stávkou?

Běloruský zpravodajský server Tut.by se pokusil zjistit, jaká je reálná situace. Například dělníci v Minském elektrotechnickém závodě potvrzují, že nálada je mezi nimi neklidná, o organizované stávce se však hovořit nedá.

Čtěte také

Jeden ze zaměstnanců včera odmítl pracovat a přišel s návrhem, aby podnik oficiálně prohlásil, že se staví proti násilí. Další ho podpořili, všechno prý probíhalo spontánně. Dělníci žádali, aby dopis, určený generální prokuratuře a prezidentské kanceláři, podepsal i ředitel.

Během dne v areálu setkání s ředitelem skutečně proběhlo. Prý dělníky skoro tři čtvrtě hodiny uklidňoval a přemlouval. Mezitím k továrně přijeli policisté a pozatýkali občany, kteří chtěli pracujícím vyjádřit podporu. Ředitel dopis podepsat odmítl a dělníky se pokusil zastrašit hrozbou propuštění, zmínil prý mimo jiné, uvádí Tut.by, že závod i tak má tisíc zaměstnanců navíc. Iniciátor stávky raději závod opustil. Velkou pozornost vyvolala i možná stávka v Běloruském metalurgickém závodě ve městě Žlobin, kde pracuje přes 10 tisíc lidí.

Běloruské protesty provází také masové zatýkání. Po prvním dni ministerstvo vnitra hlásilo dva tisíce zatčených, po druhém už tři tisíce. Běloruská opoziční televize Bělsat, která vysílá z Polska, uveřejnila na svých stránkách krátký rozhovor s jedním ze zatčených. Podle jeho vyprávění ho policisté zbili obušky už v autě. Když na stanici zatčené z auta pustili, donutili je stoupnout si ke zdi ve dvoře s nohama na šířku ramen a rukama nad úrovní hlavy.

Americké volby se blíží 

Kandidát na amerického prezidenta Joe Biden si jako viceprezidentku včera vybral senátorku za stát Kalifornie Kamalu Harrisovou. Katarská stanice al-Džazíra ve svém komentáři připomíná některé její úspěchy i nezdary. Harrisová se v roce 2016 stala první ženou, kterou do Senátu zvolili za Kalifornii. V roce 2019 se sama chtěla ucházet o prezidentskou kandidaturu.

Čtěte také

Liberálové v Demokratické straně si ji prý oblíbili, protože se pro ně jako mladá černá žena stala tváří budoucnosti. Ještě před koncem minulého roku ale z boje o kandidaturu vypadla, protože nedokázala formulovat jasnou politickou pozici. K jejímu neúspěchu přispěl i konflikt s Joe Bidenem během debaty v červnu minulého roku. Nepatří také právě k oblíbencům progresivistů v Demokratické straně.

Mnoho z nich kritizovalo její zdráhavý přístup k reformě trestního soudnictví i to, že se stavěla proti žalobám sexuálních pracovnic a odpůrců samotek. Kritici navíc připomínají, že prý pochybila jako generální prokurátorka, když v roce 2013 odmítla zahájit stíhání OneWest Bank.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiu.

autoři: Renata Kropáčková , Ladislav Dvořák , lup
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.