Lucie Priknerová: Biden si výběrem viceprezidentského kandidáta může pojistit náskok

Jeho výběr totiž může výsledek voleb výrazně ovlivnit. Podle předvolebních průzkumů má sice na Trumpa až patnáctiprocentní náskok, nic však není rozhodnuto. Vzpomeňme si na rok 2016 – jak nepravděpodobný raketový nástup se současnému prezidentovi podařil v republikánských primárkách, i to, jak jeho obliba v USA neklesala ani po nástupu koronaviru. Trump není konvenční soupeř, a proto proti němu nestačí nasadit konvenční taktiku.

Čtěte také

Matěj Schneider: Biden může jenom čekat a doufat. Jestli to takhle půjde dál, spadne mu Bílý dům do klína

Výběr viceprezidentského kandidáta bude směsí taktického rozhodování a sociologických průzkumů, které si Bidenův volební štáb nechal vypracovat. Je nepsaným pravidlem, že takový kandidát má za úkol posbírat co nejvíce voličů, které sám prezidentský kandidát nemá sílu oslovit. K tradičním faktorům patří politické postoje a zkušenosti uchazeče o viceprezidentský post. A pokud jde o členy Kongresu nebo guvernéry, tak je pro ně výhodou příslušnost k takzvanému nerozhodnutému státu, kde mají šanci oslovit voliče.

Viceprezidentka

Často jsou v hledáčku také poražení rivalové z primárek, protože jejich voličstvo už je aktivizované. Například v roce 1993 se viceprezidentem Billa Clintona stal Al Gore, který s Clintonem prohrál boj o demokratickou nominaci. Letos média nejvíce spekulovala, že z Bidenových soupeřů z primárek mají největší šanci senátorka Elizabeth Warrenová a senátorka Kamala Harrisová. Zatímco Warrenová je spíše outsiderka, Harrisová patří mezi favoritky.

Čtěte také

Jan Fingerland: Trumpa možná neporazí Biden, ale virus

Biden je vnímán jako politik establishmentu. Má problém s aktivizací mladších progresivních voličů i žen. V březnu letošního roku slíbil, že v případě úspěšných voleb bude jeho viceprezidentkou žena. Nutno dodat, že i republikán John McCain si v roce 2008 vybral jako svoji kandidátku na viceprezidentku Sarah Palinovou, aby byla jeho protiváhou jakožto mladá, výrazná a dynamická politička. Tam ovšem výběr proběhl adresně – McCain si vybral konkrétní kandidátku.

Biden naopak vybírá a priori ženu, aniž by bylo jasné, o koho půjde. Po protestech hnutí Black Lives Matter se také spekuluje o tom, zda upřednostní kandidátku s afroamerickými kořeny. Velkou šanci mají kromě Kamaly Harrisové i kongresmanka Karren Bassová a bývalá poradkyně pro národní bezpečnost Susan Riceová.

Výrazná osobnost

Bidenova motivace samozřejmě nemusí být čistě volební. Podle průzkumu z května 2020 by ve finálním duelu Bidena volilo sedmdesát osm procent afroamerických registrovaných voličů a Trumpa pouze deset procent. Spekulace o výběru Afroameričanky spíše zvýrazňují fakt, že protesty přinesly společenské nálady a novou energii, kterou by se Biden mohl pokusit prostřednictvím viceprezidentky přetavit do politických kroků.

Některým liberálním voličům může přijít tento taneček kolem afirmativní akce výběru na základě pohlaví a možná i rasy oprávněně kontroverzní. Bidena to ale pravděpodobně neohrozí. Někteří středoví voliči, které by takový výběr za normálních okolností odradil, jsou tentokrát silně motivováni vhodit Bidenovi protestní hlas jen proto, aby dostali Trumpa z Bílého domu.

V zákulisí Bidenova štábu probíhá lítý boj. Někteří Bidenovi spojenci lobbují za to, aby si nevybral Harissovou, která je podle nich příliš ambiciózní a zastínila by ho. Jejich vztah je plný nevraživosti. Naopak Susan Riceová je Bidenova dlouholetá loajální spolupracovnice, ovšem může se stát snadným cílem republikánů za svoji práci pro Obamovu administrativu.

Pokud Biden ustojí dravou Harrisovou, rozhodně by pro něj byla lepší volbou, jelikož on sám je krajně nevýrazný a pro duel s Trumpem potřebuje mediálně silný tandem. Biden nesmí být pouze protestem, ale musí také něco nabídnout. A Harissová prokázala, že je nositelka témat. Stejně jako Trump vzbuzuje kontroverze, ale dokáže voliče vyburcovat. Trump by tak měl konečně u demokratů protiváhu.

Autorka je publicistka