Nezměnil se Trump, ale jeho protivník. Clintonové ubíralo body to, že je žena, rozebírá The New York Times

28. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hillary Clintonová

Proč má demokratický kandidát na amerického prezidenta Joe Biden navrch nad Donaldem Trumpem, ptají se The New York Times. Obecně se má za to, že současný prezident prohrává kvůli krizi, kterou způsobila pandemie koronaviru. Američané touží po kompetentním lídrovi a potřebují slyšet slova pochopení.

Trump se ale chová narcisticky a společnost rozděluje. To ho může stát politickou kariéru, varuje deník The New York Times. Pro část Američanů je uspokojující, že i dříve zarytí podporovatelé Trumpa ho konečně vidí takového, jaký je, píše deník.

Čtěte také

Podle komentátora listu ale nezvládnutá situace kolem koronaviru a protesty proti rasismu samy o sobě nevysvětlují, proč jdou Trumpovy preference dolů. Důvodem je jeho soupeř. To, co se za uplynulé čtyři roky radikálně změnilo, totiž není pohled na současnou hlavu státu, ale vnímání jeho konkurenta Joea Bidena.

Biden je mnohem oblíbenější, než byla před čtyřmi lety Hillary Clintonová. Podle The New York Times v tom zřejmě hraje roli pohlaví. Komentátor deníku se odvolává na studii z roku 2010, která zkoumala, jak lidé vnímají silné muže a ženy. Ukázalo se v ní, že když má ambice muž, nijak mu to v očích ostatních neubližuje. Když je to ale žena, tak tatáž vlastnost vyvolává určité morální pohoršení.

Komentátor věří, že právě proto jsou ženy coby kandidátky na vysoké posty často vnímané jako méně věrohodné než jejich mužští soupeři. Bez ohledu na to, že lžou méně a dopouštějí se menšího počtu argumentačních faulů, obecenstvo to nevnímá. Pokud je tato teze správná, měl Donald Trump před čtyřmi lety obrovskou výhodu. Tentokrát se ale utká s mužem. Podle New York Times by Bidenovi k vítězství mohlo v současné situaci stačit, že povede přiměřenou neagresivní kampaň.

Unie by teď měla přilákat špičkové pracovníky

Server EUobserver se věnuje politice takzvaných modrých karet. Evropská unie je zavedla v roce 2012 a jde v podstatě o pracovní povolení pro vysoce kvalifikované pracovníky z neunijních zemí. Ne všechny členské státy ale plně přijaly směrnice týkající se modré karty a jejich vydávání často brzdí byrokracie na národních úrovních. Podle komentátora EUobserveru je ideální čas na revizi podmínek a oživení snahy nalákat do Evropy nejlepší mozky světa.

Čtěte také

Spojené státy jsou v tuto chvíli pro nově příchozí uzavřené. Dokonce i studenti na výměnných pobytech, kteří kvůli pandemii koronaviru nedokončili semestr, museli z USA odjet. EUobserver v tom vidí skvělou příležitost pro Evropu.

Vysoce kvalifikované pracovníky v současnosti hodně táhne Kanada, Švýcarsko nebo Velká Británie. Spojené království například láká lidi díky užívání světového jazyka a univerzitnímu systému, který umí dobře spolupracovat se soukromým sektorem a přetavit tak inovace do praxe.

Vzhledem k rozdílům v azylových politikách jednotlivých členských zemí je jasné, že je zapotřebí nová debata na téma modrých karet. Společný přístup nebo pohled na azylovou politiku je v současnosti utopie, ale vzhledem k migrační krizi z uplynulých let je to pochopitelné, píše EU Observer.

Jenže přilákat do Evropy světové kapacity z různých oborů, to by byl skvělý tah z politického i ekonomického hlediska.

Čtěte také

Na příkladu Spojených států amerických je dobře vidět, jak přínosné je přijetí zahraničních mozků. 40 procent laureátů Nobelovy ceny za lékařství, chemii a fyziku v uplynulých dvaceti letech získali imigranti, nikoliv rodilí Američané.

Podle EUobserveru by se Evropská unie měla takovým lidem otevřít jako celek místo toho, aby zůstali uvěznění v jediné zemi. Modrá karta by podle serveru také neměla být vázána na práci u jednoho konkrétního zaměstnavatele a měla by svým držitelům umožňovat snadné založení firmy.

Celý přehled zahraničního tisku si můžete poslechnout na záznamu.

Spustit audio

Související