Trump změnil strategii k pandemii. Chce tak posílit své šance na znovuzvolení, píše Politico

Zdravotníci po celé zemi ho prosili o větší pozornost vůči prohlubující se krizi - tehdy s nimi nechtěl mít nic společného. V úterý ale prezident otočil a ponurým novým hodnocením globální pandemie vyšel vstříc všem, kteří ho vyzývali k rozhodnější akci.

Čtěte také

Za poloprázdným předvolebním shromážděním Trumpa stojí internetoví vtipálci

Trumpův postoj při vystoupení v Bílém domě naznačil, že probíhají významné změny. I proto, že kromě priorit ochrany zdraví prezidentovi reálně hrozí, že ho Američané podruhé do úřadu nezvolí. I v případě voleb mění tým okolo Trumpa strategii. 

Vedoucí štábu Bílého domu Mark Meadows spolu s vedoucím poradcem Jaredem Kushnerem Trumpa dříve vyzývali, aby svůj druhý mandát svázal s ekonomickou situací namísto toho, aby se neustále zabýval smrtelným virem.

Nutný restart americké ekonomiky ale prezident nyní vyměnil za údajně „velmi silnou strategii“, která má zajistit rychlou distribuci první dostupné vakcíny. Prezident dále upozornil na to, že situace bude pravděpodobně ještě horší, než se pandemie otočí k lepšímu. Vyzval také mladé Američany, aby se vyhýbali barům a v případě potřeby používali roušky.

Trump předal poselství, ale i jeho nejsilnější příznivci se obávají, že zlehčování pandemie a nedostatečně razantní přístup mohou stát současného prezidenta Bílý dům. O něj se Donald Trump utká už v listopadu, píše Politico.

Rusko a brexit?

Britská vláda nedokázala vyšetřit možné zásahy Kremlu do referenda o brexitu. Vyplývá to s takzvané Ruské zprávy, ve které zpravodajský a bezpečnostní výbor zveřejnil dlouhodobá zjištění o ruském vlivu na britskou politiku. Informace nabízí deník The Guardian.

Čtěte také

Brexitová dohoda s Brity? Zatím se jen přešlapuje na místě, ale čas běží, tvrdí analytik

Překvapivý závěr je obsažen v 50stránkovém dokumentu, který uvádí, že ministři přehlíželi obvinění z ruského narušení. Vláda uvedla, že v době konání referenda v roce 2016 „neviděla, ani nepožadovala důkazy o zasahování do britských demokratických procesů“. Členové výboru uvedli, že nemohou definitivně dojít k závěru, zda Kreml zasahoval do referenda. A to jednoduše proto, že kabinet nevyvinul žádné úsilí, které by vedlo k důkladnějšímu vyšetřování.

„Zpráva odhaluje, že nikdo ve vládě nevěděl, zda Rusko zasahovalo do referenda, protože to nikdo nechtěl vědět. Vláda Spojeného království se aktivně vyhýbala hledání důkazů,” shrnul situaci skotský poslanec národní strany Stewart Hosie.

Spolupracovala vláda, nebo ne?

Dokument, který je vypracovaný výborem poslanců napříč stranami, je výsledkem 18měsíční práce zahrnující důkazy převzaté od britských špionážních agentur a nezávislých odborníků. Jeho závěry, tedy že ruské infiltraci v britské politice a veřejném životě nebyla věnována dostatečná pozornost, jsou jasné.

„I kdyby hodnocení dospělo k tomu, že došlo k minimálnímu zásahu, znamenalo by to pro veřejnost užitečné ujištění, že britské demokratické procesy zůstaly relativně bezpečné," uvádí se mimo jiné ve zprávě.

Britský ministr zahraničí Dominic Raab odmítl tvrzení, že se vláda aktivně vyhnula analýze ruského zásahu. Zároveň potvrdil přetrvávající, významnou hrozbu, kterou Rusko představuje pro Spojené království, a to i v oblasti kybernetiky. „Rusko je nejvyšší prioritou národní bezpečnosti,” cituje ministra deník.

Macron o dohodě EU

„Peníze na plán evropské obnovy nepůjdou z kapes daňových poplatníků.” Francouzský prezident Emmanuel Macron po podepsání historické dohody ujišťoval občany, že sdílený dluh pokryjí zdroje na evropské úrovni. Jeho vystoupení na stanici TF1 přibližuje deník Le Monde.

Čtěte také

Petr Šabata: Plán Merkelová–Macron je dobrý i pro Česko

Prezident v televizi hájil evropskou dohodu, dle které poputuje na zotavení unijních ekonomik finanční injekce v řádech desítek bilionů korun. Plán schválili šéfové sedmadvacítky členských zemí po čtyřdenním jednání.

„Dohoda o stimulačním plánu je pro Evropskou unii nejdůležitějším okamžikem od vytvoření eura,“ řekl Macron několik hodin po skončení summitu v Bruselu. Podle něj jde o výsledek tříleté práce mezi Francií a Německem.

Země galského kohouta získá přibližně bilion korun do vlastního národního plánu obnovy. Peníze pocházejí z evropského rozpočtu a jak Macron zdůraznil, plánovaný společný dluh nezatíží Francii a především nezvýší daně.

Zvýšení daní?

Daně ale hrají svou roli, protože fond mají financovat poplatky od velkých internetových společností a také takzvaná plastová daň zaměřená na produkty, které nelze opakovaně použít. Dohoda také předpokládá vytvoření nových vlastních zdrojů.

Macron se zmínil také o projektu mechanismu uhlíkových hranic. „Žádáme od našich společností, aby byly zelenější,“ přiblížil francouzský prezident s tím, že chce finančně penalizovat dovozy, které vysoce emitují skleníkové plyny.

Plán evropské obnovy má podle Macrona i symbolickou hodnotu. Když se totiž Evropská unie zavázala k dluhu na 30 let, členské státy tím projevily vůli zůstat spolu, informuje Le Monde.

Celý přehled zahraničního tisku si poslechněte v audiu.