Petr Šabata: Plán Merkelová–Macron je dobrý i pro Česko
Vládní reakce na evropský program hospodářské obnovy po koronavirové krizi představený Angelou Merkelovou a Emmanuelem Macronem se nejvíc podobá nedorozumění, které může Česko připravit o hodně miliard.
Německo-francouzský návrh počítá s tím, že by si sedmadvacítka společně půjčila na finančních trzích 500 miliard eur a rozdělila je formou grantů nejvíce postiženým zemím a oborům.
Čtěte také
Jeho výjimečnost spočívá v tom, že by si státy půjčovaly společně (tomu se Německo dosud bránilo) a že by příjemci pomoci nemuseli peníze vracet. Dotace by měly jít především na investice do digitalizace a ekologie. „Musíme jednat evropsky, abychom z této krize vyšli dobře,“ okomentovala plán Merkelová, která musela projevit velkou politickou odvahu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) záměr, o kterém budou lídři EU jednat ve středu, podrobil kritice. Na první pohled logické. „Bylo by nespravedlivé, kdybychom kvůli tomu, že jsme byli úspěšní, byli penalizováni,“ řekl premiér s odkazem na nízká čísla nakažených a obětí v Česku ve srovnání třeba s Itálií, Španělskem nebo Belgií.
Nelíbí se mu ani společné ručení všech zemí EU, ani poskytování peněz formou grantů. Tyto výhrady spojuje pochopitelné podezření, že budou oslabeny kohezní fondy, z nichž čerpá Česko.
Důležité detaily
Tyto obavy mají dvě chyby. Program Merkelová – Macron není program epidemiologické, ale ekonomické obnovy. Pomoc by se tedy nerozdělovala přímo úměrně počtu nakažených a mrtvých, ale na podporu poškozených ekonomik.
Čtěte také
A ta česká bude mít nepochybně vážné potíže, protože ji vláda nedokázala rychle a účinně pomoct a protože padly její exportní trhy. Takže by Česko mělo program podpořit a říci si o peníze na digitalizaci, ekologii a především vědu a výzkum. Je málo prozíravé křičet ne, když se v Evropě schyluje k průlomu, z něhož by mohlo Česko těžit.
Důležité budou jako vždy detaily. Bude jedním z kritérií čerpání propad ekonomiky? To by mělo Česko prosazovat, podle prognózy České národní banky domácí HDP klesne letos mezi 8 a 13,5 %. Má se brát ohled na nezaměstnanost? Pokud ano, tak nikoli absolutně, protože v Česku byl počet lidí bez práce nízký, ale podle nárůstu vinou aktuální krize.
Druhý mylný předpoklad je, že se české ekonomice může dařit, i když bude Itálie balancovat na pokraji krachu a Francie s Německem zažijí vleklou krizi. Představa, že se do případné budoucí prosperity proinvestujeme stavěním dálnic, je nesmyslná. Čtyři pětiny českého HDP tvoří export, 85 % z něj míří do Evropské unie. Počty pracovních míst v Česku, výše platů i cen, na to vše má zásadní vliv kondice evropské ekonomiky.
Problém se musí řešit tam, kde vzniká, řečeno s Andrejem Babišem v čase migrační krize. Sedmadvacítka by tedy měla pomoct také Itálii, Španělsku a dalším zemím, protože tentokrát si své problémy nezavinily samy a protože jejich potíže oslabí evropský trh, na kterém Česko životně závisí.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
