Petr Hartman: Okamurův boj za celostátní referendum pokračuje
Při příležitosti 20. výročí vstupu České republiky do Evropské unie se v květnu 2024 objevil na internetových stránkách SPD požadavek na konání referenda o vystoupení země z Unie. K jeho naplnění by bylo potřeba přijetí zákona o celostátním referendu. Konkrétně v takové podobě, která by hlasování umožnila.
Čtěte také
Po sněmovních volbách v roce 2025 mohla SPD živit naději, že svůj záměr bude moci v nově vytvořené vládě prosadit. Jak se velmi rychle ukázalo, bylo to očekávání poněkud naivní. V programovém prohlášení kabinetu je napsáno, že případné celostátní referendum by se nemělo týkat otázek typu členství země v Evropské unii, nebo v NATO.
Tomio Okamura prohlašoval, že musí vzít v potaz politickou realitu. Přesto dále věřil tomu, že zákon o celostátním referendu, byť v umírněnější podobě, prosadí. Na začátku června letošního roku po koaliční radě mohl nadšeně veřejnosti oznámit, že se k tomuto cíli výrazně přiblížil. Podle něj se na jednání podařilo konečně dosáhnout shody na podobě zákona o celostátním referendu.
Šance na přijetí je nulová
Nyní zbývá už „pouze maličkost“. Návrh musí projít klasickým legislativním procesem. Pokud úspěšně zdolá připomínkové řízení, čeká ho projednávání v Poslanecké sněmovně. V momentě, kdy dojde k závěrečnému hlasování, musí pro něj zvednout ruku minimálně 120 poslanců. V řadách vládní koalice je jich přitom pouze 108. Dalších 12 by předseda SPD musel získat z opozičních lavic.
Čtěte také
V tuto chvíli to není příliš pravděpodobné. Pokud by přece jenom uspěl, neměl by Tomio Okamura vyhráno. Zákon o celostátním referendu by musel projít ještě v Senátu. Rovněž ústavní většinou, ke které se současná vládní koalice v horní parlamentní komoře ani nepřibližuje.
Takže šance na jeho přijetí je prakticky nulová. Pokud je předseda SPD realista, počítá s tím. Přesto jeho radost z dosažení koaliční shody nemusela být hraná. Svým voličům může vykázat snahu o splnění předvolebního slibu. Za to, že nebyl dotažen do zdárného konce, bude moci opozice.
Spokojený může být rovněž Andrej Babiš (ANO). Jeho hnutí mohlo bez obav vyjít požadavku SPD vstříc, protože zákon velmi pravděpodobně v Parlamentu stejně neprojde. Pohlídalo si, aby se v návrhu neobjevila možnost hlasovat o vystoupení z Evropské unie, nebo z NATO. Tím si premiér pojistil, že podoba zákona o celostátním referendu nevyvolá vášnivou polemiku. Spíš nikoho v tuto chvíli příliš nevzrušuje.
Téma SPD zůstane
To neznamená, že se SPD myšlenky o prosazení celostátního referenda po očekávaném neúspěchu vzdá. Naopak ho bude i nadále slibovat veřejnosti. Po vypršení mandátu současné vlády by nebylo překvapením, kdyby Tomio Okamura opět oživil požadavek na vypsání referenda o setrvání či vystoupení země z Evropské unie.
Ústava České republiky takovouto možnost už přes 30 let teoreticky nabízí. Píše se v ní, že ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Dosud k tomu došlo pouze jednou. Konkrétně při celostátním hlasování právě o vstupu země do Evropské unie.
V dohledné době se na tom velmi pravděpodobně nic nezmění. Alespoň předsedovi SPD zůstane zachováno téma, kterým se opakovaně snaží získávat podporu od voličů.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.

