Sociolog: Agrese v politice se vždy odráží ve společnosti. Nenávist burcuje, ale nedá se z ní žít
Agresivní rétorika politických elit může podle prestižního amerického think-tanku Brookings Institution zvyšovat ve společnosti toleranci k agresi, ponižování a politickému násilí. V jakém stavu je rétorika našich politických špiček? „Vždycky to tak bude fungovat, že když se objevují témata, která jsou komentována politiky agresivnějším způsobem, tak to vyvolává agresi i u voličů,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus sociolog Tomáš Kostelecký z Akademie věd České republiky.
Podle sociologa platí, že čím agresivnější výkona komunikace politiky, tím agresivnější je posléze společnost.
Čtěte také
„Vypadá to, že politici si někdy neuvědomují, nebo někdy možná uvědomují a dělají to schválně, že mají vliv na to, jakým způsobem se mluví, jakým způsobem se komunikuje a do jisté míry nastavují normy. Jestli jsou třeba verbálně agresivní, tak to nepochybně povzbuzuje další lidi k tomu, aby dělali totéž,“ říká pro Český rozhlas Plus.
V české společnosti pozoruje určité zostření jazyka. Jako nedávný příklad takového tématu uvádí sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně.
Čtěte také
„Taky jsme samozřejmě viděli, že to mělo nějaké neblahé efekty. Například v Chebu někdo nasprejoval hákové kříže na výlohy místnosti, kde se schází spolek Němců, což je organizace, kteránavazuje paradoxně na organizace německých menšin, které tady zůstaly. To byli antifašisté, kteří nebyli vysídlen. A jim někdo na výlohu kreslí hákové kříže. Možná to jsou potomci lidí, kteří byli v koncentráku, protože je pronásledovali nacisté,“ poukazuje vědec.
„Je vidět, že hledání krátkých agresivních spojení povzbuzuje lidi k tomu, aby si dělali takové zkratky,“ varuje, že následné reakce nemusí skončit u verbálních útoků. „Sprejovat někomu hákový kříž na výlohu už je dost agresivní. Máme z historie příklady, že takhle začínaly některé věci, které byly potom ještě mnohem horší.“
„Nejde to donekonečna“
Jakmile podle Kosteleckého politici vnesou do veřejného prostoru agresivnější prvky a lidé na to zareagují, výzkumy veřejného mínění mohou zaznamenat změnu, která může naopak podpořit ty, kteří agresivní prvky používají.
Čtěte také
„Určitá výhoda je v tom, že nejde, aby se to opakovalo donekonečna. Může se to stát, ale končívá to většinou katastrofou. Jsou politici, kteří si uvědomí, že by měli brzdit,“ míní Kostelecký a dodává, že k tomu došlo i v případě sjezdu sudetských Němců.
Radikálnější strany se také v Evropě čas od času dostanou do vlády a někdy to znamená, že trochu ztratí svou radikalitu, připomíná sociolog a doplňuje: „Jednodušeji se burcuje proti něčemu, než když je třeba řídit ministerstvo.“
Zároveň upozorňuje, že v některých příkladech takové strany naopak zesílily. Jak to bude v Česku, si ale není jistý.
„V některých agendách jsou ty radikální strany úspěšné a v některých vůbec. Nebavíme se tady třeba o referendu, o vystupování z Evropské unie a tak dále. Tyhle nápady už na vládní úrovni neprosazují. Ale případ se sudetskými Němci, anebo koneckonců i obecná rétorika ohledně ukrajinské menšiny, myslím, zas tak moc nezeslabila,“ zamýšlí se.
Nespokojení
Agresivní rétorika naráží podle Kosteleckého na limity také u voličů. „Poměrně funguje, když chcete vyvolat strach nebo nenávist, hledat nepřítele, což se může někdy v politice hodit. Když jsou volby, ukažte, že váš nepřítel je hrozný, a pak budou lidi volit vás. Ale může to být taky kontraproduktivní.“
Čtěte také
„Druhá věc je, že něco pozitivně konkrétního dělat, postarat se o to, aby měli lidé kde bydlet a tak dále, na to vám nějaká agresivní rétorika moc nepomůže,“ pokračuje sociolog a s odkazem na Spojené státy nebo třeba Nizozemí dodává:
„Někdy ti lidé, kteří volí a podporují slovně agresivní politiky, začnou být nespokojeni, když se dostanou tito politici do nějakých pozic, že jim nedodali to, co čekali. Lidé chtějí mít pozitivní věci. Nenávist k někomu jinému vás může trochu vyburcovat, ale nedá se z toho žít dlouhodobě.“
Jsou výrazy z úst vládních politiků jako „méněcenní“ nebo „paraziti“ výjimkou, nebo novým trendem? Oslabí ANO své koaliční partnery? A rozšíří se násilná rétorika na obě strany politické debaty? Poslechněte si celou Osobnost Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka



