Škodlivosti očkování se bojí už i rodiče v Africe, pochyby se šíří z Francie, píše Le Figaro

27. červenec 2020

Z Francie se do Afriky šíří falešné zprávy o škodlivosti očkování, tématu se věnuje deník Le Figaro.

Projevuje se to například u vakcinace dívek proti papilomaviru, která slouží jako prevence rakoviny děložního čípku. V Senegalu je tento typ rakoviny druhým nejčastějším druhem zhoubného nádoru. A ženy lékaře vyhledají většinou až tehdy, kdy je pozdě. Vláda v Senegalu proto chce očkování proti papilomaviru zařídit pro desítky tisíc dívek.

Čtěte také

Takový ambiciózní cíl ale naráží na různé překážky, píše deník Le Figaro. Předloni se třeba očkovací kampaň kryla se stávkou zdravotnického personálu a na vakcínu pro dívky tak vůbec nedošla řada.

V posledních měsících se zase šíří konspirační teorie o škodlivosti očkování. Na sociálních sítích se třeba rychle šíří videa francouzského onkologa Henriho Joyeuxe, který účinnost vakcíny zpochybňuje.

Rodiče dívek pak namítají, že když mají k vakcíně výhrady Francouzi, tak na tom musí něco být. Navzdory tomu se ale senegalské vládě loni povedlo zajistit pro 69 tisíc dívek už druhou vlnu přeočkování, dodává Le Figaro.

PiS teď šlápne na plyn 

Jak chce polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) reagovat na těsné vítězství svého kandidáta Andrzeje Dudy v nedávných prezidentských volbách? To je v posledních týdnech jedním z hlavních témat v polských médiích. Vizi stranického předsedy Jaroslawa Kaczyńského komentuje deník Rzeczpospolita.

Čtěte také

Analýza jeho výroků může připomínat kremlologii 80. let. Tehdy si znalci poměrů všímali každé narážky v projevech Leonida Brežněva, aby se dozvěděli, co vláda opravdu chystá.

Jaroslaw Kaczyński si podle listu Rzeczpospolita v posledních pěti letech vybudoval právě takové paralelní mocenské centrum v centrále své strany. A v jeho úvahách se proto může zrcadlit budoucí strategie strany Právo a spravedlnost. Po volbách se Kaczynski věnuje tématům jako návrat médií do polských rukou nebo volební reforma.

Komentátor listu Rzeczpospolita z toho usuzuje, že předseda polské vládní strany vidí tři roky před volbami do parlamentu poslední příležitost uvést do praxe své dalekosáhlé vize. Kaczynski předpokládá, že Polsku přináší to nejlepší a jeho strana za to bude ve volbách odměněna. Místo usmíření znesvářených stran se proto Právo a spravedlnost chystá spíše šlápnout na plyn a zrychlit tempo prosazování svých plánů.

Místo sto druhů ryb jen dva kapři 

Čínská vláda omezuje rybolov v nejdelší řece asijského kontinentu. Peking už od ledna zakázal chytání ryb na více než třech stech chráněných místech řeky Jang-c’-ťiang. Od začátku příštího roku budou opatření platit pro celý tok řeky, jezera a důležité přítoky. Příčiny a dopady takového rozhodnutí zkoumá hongkongský South China Morning Post.

Čtěte také

Opatření mají platit nejméně deset let, aby ochránila ohrožené a zdecimované populace ryb v povodí nejdelší asijské řeky. Podle South China Morning Postu staří rybáři z okolí Wu-chanu vzpomínají, jak v řece před desítkami let plavalo víc než sto druhů ryb. Dnes to jsou pouze dva druhy kaprů. Během posledního půlstoletí se taky voda v řece zašpinila a lidé si začali při rybolovu pomáhat zakázanými cestami – například prostřednictvím elektrických výbojů nebo výbušnin.

Jestli zákaz lovu rybám opravdu pomůže, se ukáže až v budoucnu. Už teď ale čínské úřady musejí vyřešit, co s nově nezaměstnanými rybáři. Ti totiž přicházejí o svou živnost, kterou ve svých rodech udržovali po několik generací. Své loďky a obživy se musí vzdát přes 300 tisíc lidí. Čínská vláda pro ně chystá rekvalifikační kurzy pro práci v továrnách, píše South China Morning Post.

Celý přehled zahraničního tisku si můžete poslechnout na audiozáznamu.

autoři: Martina Mašková , Pavel Vondra , kac
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.