Jan Fingerland: Trump natáhl ruku po Nobelově ceně
Mír mezi Izraelci a Palestinci je sousto, na kterém si zatím všichni vylámali zuby. Teď se o jeho vyřešení pokusí „stabilní génius“ Donald Trump. Má šanci?
Čtěte také
Mírový plán, který sám americký prezident prodává médiím jako „dohodu století“, může působit tak trochu přenošeně. Mluví se o něm už velmi dlouho, občas něco unikne do médií, ale zatím všichni hlavně odhadovali, v čem bude epochální krok vpřed spočívat. Teď už je ale na spadnutí, světlo světa spatří už za pár hodin, nejpozději v úterý.
Americká strana naznačuje, že viníky zdržení jsou Izraelci, kteří nebyli schopni vyřešit své vnitropolitické potíže. Na tom něco je, Trump stále čekal, kdo bude izraelským premiérem, přičemž v březnu se budou konat další izraelské předčasné volby, s neurčitým výsledkem. Nejasný je výsledek Netanjahuových těžkostí s korupčními aférami.
Čtěte také
Zveřejnění plánu se tedy chystá okamžitě poté, co se americký prezident setká s premiérem Netanjahuem a jeho nejsilnějším oponentem Benjaminem Gancem – s tím, že vítězem příštích voleb bude skoro určitě jeden z nich. Oba už vyrazili do Washingonu, aby s Trumpem pohovořili.
V řadě ohledů Trumpovi a jeho plánu nepřeje ani americká vnitropolitická situace. Také ve Spojených státech se už vše přizpůsobuje prezidentským i kongresovým volbám, přičemž američtí demokraté ne zrovna státnicky dali předem najevo, že Trumpův plán nepodpoří – jaksi bez ohledu na to, zda může na Blízkém východě něco vyřešit nebo ne. A Trump, podobně jako Netanjahu, řeší svůj vlastní velký problém s impeachmentem.
Palestinci na křižovatce
Čtěte také
Mír se uzavírá mezi znepřátelenými stranami, a závisí tedy i na postoji Palestinců. Mír nelze vnutit, lidé ho musejí sami přijmout. Potíž je, že Trump a jeho lidé s představiteli Palestinců komunikovali mnohem méně, a Abbásova vláda dala už předem najevo, že podmínky „dohody století“ nepřijímá. Není ovšem zřejmé, zda opravdu znají parametry Trumpova návrhu.
Palestinský nesouhlas vychází z toho, že řadu dosavadních Trumpových kroků chápali jako stranění Izraeli, například postoj k otázce Jeruzaléma, legality izraelských osad na Západním břehu nebo financování mezinárodních institucí vykonávajících služby v Palestinské autonomii.
Palestinskou diplomacii pronásleduje problém vysoké laťky, kterou si i umírněnější palestinské proudy stanovily jako minimum pro přijetí jakékoli dohody, třeba v otázce hranic, osudu uprchlíků nebo Jeruzaléma. Mahmúd Abbás těžko může přijmout nižší nabídku, než jakou sám v minulosti odmítl, natož co odmítl jeho politicky mnohem silnější předchůdce Jásir Arafat.
Čtěte také
Palestinskou debatu provází jakýsi zacyklený negativismus, odmítání skoro jakéhokoli řešení. Pokud se nepodaří prolomit tento blok, a přesvědčit podstatnou část palestinské veřejnosti, že „ústupky cti netratí“, konflikt bude pokračovat, i když je momentálně v utlumené fázi.
Klíčovou roli hraje také dlouhodobá krize palestinské politiky. Abbás ve funkci dávno přesluhuje a odmítá vypsat nové prezidentské i parlamentní volby. Mluví se o jeho špatném zdravotním stavu. Vlastně není vůbec jasné, kdo by plnění dohody za Palestince garantoval, i kdyby ji přijali jak představitelé vlády, tak i veřejnost.
Radikálnější organizace, jako je Hamás nebo Islámský džihád, o přijetí Trumpova míru ani neuvažují. Jejich případná teroristická kampaň, jak se ukázalo v minulosti, může snadno jakýkoli pokrok zhatit.
Mír snesený shůry
Jsou tu i okolnosti, které by teoreticky mohly Trumpovi pomoci – například všeobecná únava v arabských zemích, které chtějí, aby se palestinský problém vyřešil, i za cenu dříve nevídaných ústupků. Vždyť tu mezitím vybublaly úplně jiné, mnohem krvavější konflikty v Sýrii, Jemenu a jinde.
Symbolická váha palestinské otázky v arabském světě značně poklesla. Abbáse bude ke kompromisu tlačit Saúdská Arábie, která dává přednost smíru s Izraelem, aby měla volné kapacity na zatlačování íránského vlivu. A Saúdi mají vliv na řadu dalších arabských zemí.
Trumpův plán není založen na podrobném vyjednávání Izraelců a Palestinců o detailech, ostatně už tisíckrát prodebatovaných, ale na jakémsi zjevení míru shůry. I to mu může paradoxně pomoci. A v neposlední řadě, Trumpa provází něco, čemu se v jiném kontextu říká „opilecké štěstí“, třeba se tedy stane zázrak. Pak by asi nebylo možné upřít americkému prezidentovi ani Nobelovu cenu míru.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
